close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Říjen 2009

Psi a učení

12. října 2009 v 16:05 | Kajíík |  Pejsci

Naučil jsem svého psa sednout si na povel. A stal se zázrak. Naučil jsem sebe - a to prosím bez povelu - poznat. Ne snad to, že si pes sedne. Je líný zrovna jako člověk a ulejvá se také tak. Povinnosti jsou na to, aby se z nich ulejvalo. Je to příjemné, nebolí to a je to zábava. Ale to je vedlejší. Viděl jsem, co je radost. A vidět znamená nejen koukat, zírat a hledět, ale hlavně poznat.

Pobíhá po louce a honí hmyz. A žere trávu a válí se a čuchá myšku v díře. A vlní trávou v honbě za klacíkem, dychtí po hře a prodírá se křovím. A kouká na život, jak psi na život koukají. Je mu jedno kolik bude večer klíšťat v kožichu, je mu jedno že ptáci z křoví uletěli kdoví kam (ale prohnal je pořádně). Plní svou povinnost psa - povinnost žít. Kéž bych to uměl. Radost ze života se nevymýšlí, ta přichází sama a zvíře - můj pes mně ji učí. Když se raduje, raduje se opravdově. Raduje se svalem, okem, pokušením, raduje se pohybem a neskonalou energií. A já se od něj učím. Ne pochopit, vymyslet, poznat, bádat. Učím se zažít pocit - jenom žít.

Tak jsme to dnes skončili. A už je miska umytá po pravém hodokvasu, kožich jako jiskra po kartáči a klíšťata tatam a už se dýchá na boku v posteli a v packách cuká nová honička, tentokrát ta ve snu. A je klid po ptácích, klacíku i myškách. Sedím vedle něj a v duchu mu děkuji. Za vyučování. V životě bych nepoděkoval vřeleji žádnému člověku. Mluvit mě naučili rodiče, věřit můj pes. Zdá se to přehnané? Nesrovnatelné? Kdepak, neváhám to vyslovit. Naučil mně, třeba zrovna dnes - co je to radost ze hry, já jeho, co je to povel sedni. To jsem mu toho dal.

Nic naplat, smečka chce svoje a já jsem jaksi pořád ještě páník a poslouchat se musí, i když je to jenom sedni. Kamaráde pse, díky. Díky, žes mi dnes ukázal radost. Radost oholenou od přetvářky, úšklebků a hrané touhy. Díky, že nad radostí nepřemýšlíš, že ji prostě prožiješ a basta. Dnes jsem to zkusil a bylo to fajn.


Pixelky pejsků

11. října 2009 v 16:57 | Kajíík |  Pejsci

Dog 13Dog 12
German ShepardDog 3
Dog 4Dog 5
Dog 6Dog 7
Dog 8Dog 9
Dog 10Dog 11



Dog 15Dog 14

Dog 17Dog 16

Dog 19Dog 18

Dog 20Road Trip

PuppiesDog 21



Zlatý retrívr-obrázky

4. října 2009 v 11:05 | Kajíík |  Pejsci


Má pes šestý smysl?

3. října 2009 v 12:52 | Kajíík |  Pejsci

Má pes "šestý" smysl?

Kdo chová psa, zná jeho povahu, jeho zvyky a je se svým psem sehraný jako "správná dvojka", musí přiznat, že nastávají okamžiky v chování psa, které se nedají vysvětlit a přiřadit k žádnému uznávanému smyslu.


Lze vysvětlit, že pes vycítí příchod svého pána nebo jiného člena rodiny, aniž by ostatní členové rodiny měli tušení. Lze to přisoudit výbornému sluchu nebo čichu, kdy pes je schopen rozpoznat pána dle zvuku a stylu jeho chůze, popřípadě motoru přijíždějícího auta. Pes je rovněž schopen dle pravidelných zvyklostí domácnosti poznat čas procházek. Všichni také musíme přiznat, že máme svoje zvyklosti nebo svůj "zaběhaný rituál", aniž to vnímáme. Co se týče mojí zvyklosti, musím přiznat, že než vyrazím se psem na procházku, natírám si ruce. Přes víkend po obědě se na procházku začnu převlékat a i tyto pro nás maličkosti psovi stačí k rozpoznání, že bude následovat procházka. Toto vše lze vysvětlit.


Pod pojmem šestý smysl si představujeme zvláštní schopnosti, něco navíc. Patří zde telepatické schopnosti, které jsou psovi přisuzovány a které psovi umožňují vnímat pocity, nálady svého pána a rovněž poznají, zda je pán zdravý nebo nikoli. Uvádí se, že schopnosti psů předvídat onemocnění se začalo experimentálně využívat v humánní medicíně. V této souvislosti nemohu nevzpomenout vyprávění kolegyně, které těžce onemocněl příbuzný. Pes, který s ním byl každodenně v kontaktu několik let, vycítil závažnost jeho onemocnění, chřadl spolu se svým pánem. Po úmrtí příbuzného v nemocnici byl muž převezen před pohřbem do obřadní síně v místě bydliště. Pes přestal přijímat potravu a den po pohřbu pes následoval svého pána tam, odkud se ještě nikdo nevrátil.


Jistě jsme si také všimli schopnosti svého psa - kterou velmi oceňujeme - rozpoznat naši náladu. Kdy jsme ochotni si s ním hrát, či nikoli. Pes také vycítí povahu nebo úmysly cizího člověku. Jak jinak lze vysvětlit, že před některými lidmi jsou psi velmi ostražití, aniž by tito lidé na ně promluvili. Dovedou vycítit, kdy jejich pán nutně potřebuje pomoc. Jak jinak lze vysvětlit, proč psi přivedou pomoc svému nemocnému pánovi, aniž by je to někdo učil. Mnoho chovatelů může potvrdit, že jejich pes vycítí nebezpečí, na které je upozornil, například tím, že odmítl jít po stanovené trase v lese.


Příkladů, které nelze rozumně vysvětlit existuje hodně a snad všichni z nás by mohli přispět svým zážitkem a hovořit o nevysvětlitelném chování svého psa. Zda se jedná o šestý smysl nebo o náhodu, která by se dala snad nějak vysvětlit, na toto si musí odpovědět každý sám. Záleží na tom, v co každý věří a zda připustí, že je i něco navíc, něco nehmatatelného, něco logicky nevysvětlitelného.


Autorka: Iveta Hrušková


Labradorský retrívr

3. října 2009 v 10:34 | Kajíík |  Pejsci
labrador_retriever.jpg Lab image by RosettalovesJeff
Originální název plemene : Labrador retriever

Země původu : Velká Británie

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Lovecký pes, aportování zvěře

Využití dnes : Lovecký pes, společenský pes, pracovní pes

Průměrná délka života : 12 let

Hmotnost : 25 - 34 kg

Výška : Psi: 56 - 57 cm Feny: 54 - 56 cm

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled

Labradorský retrívr je silný, aktivní pes se širokou lebkou, na níž je patrný dobře utvářený stop, silné čelisti a široký nos. Veselé oči s inteligentním výrazem jsou středně velké a mají hnědou nebo oříškovou barvu. Uši jsou nasazeny spíše dozadu, visí dolů podél hlavy a jsou středně velké. Tělo je obdélníkového rámce, s širokým, hlubokým hrudníkem, rovným hřbetem a krátkými, širokými a silnými bedry. Ocas je středně dlouhý, u kořene silný, ke konci se zužující, působí popisem dojmem vydřího ocasu. Nesen je vesele, nikoli však přetočený na hřbet.

Srst a barva srsti

Srst je krátká, hustá a rovná, na dotyk přiměřeně tvrdá, podsada je odolná proti vlivům počasí. Na ocase je srst hustá, krátká, silná a přilehlá, bez podsady. Labradorský retrívr se vyskytuje v barvě černé, žluté nebo čokoládově hnědé, přičemž žlutá je v odstínech od světle smetanové po liščí červeň. Malé bílé skvrny jsou přípustné pouze na předhrudí.

Povaha

Labradorský retrívr je velmi inteligentní, bystrý pes, bývá poslušný a oddaný, laskavý, bez známek agresivity či bázlivosti. Je velmi přizpůsobivý a pozorný.

Společenská charakteristika

Svému pánovi a celé své lidské rodině je oddaný, ke všem členům laskavý a pozorný, má snahu dělat svému majiteli radost a zavděčit se mu. Je to velmi společenský, přátelský pes, miluje společnost člověka. K cizím lidem je také přátelský a klidný, stejně jako k ostatním psům.

Vztah k dětem

Labrador je pes velmi vhodný k dětem. Přistupovat k němu však musíte stejně jako ke každému jinému psu, nikdy byste neměli nechávat hrát si o samotě štěně s malým dítětem, protože by si mohli navzájem nechtěně ublížit a jejich vztah se pak nebude vyvíjet tak, jak si představujete.

Výchova

Labrador je velice dobře ovladatelný pes, a je vhodný i pro začátečníka. Jako u každého jiného plemene je však nutná výchova a minimálně základní výcvik poslušnosti. Od začátku byste měli vědět, co pes smí, a co ne, a na tom důsledně trvat. Při výcviku tohoto psa dosáhnete nejlepších výsledků pokud jej budete provádět formou hry. Výcvikem psa nesmíte přetěžovat, ze začátku postačí 2x - 3x denně po pěti minutách, na správném vykonání povelu však musíte trvat. Velmi důležitý je neustálý kontakt s lidmi.

Držení

Vzhledem ke své závislosti na majiteli a lidech vůbec nelze považovat labradorského retrívra za psa vhodného pro držení v kotci, i když je jeho srst odolná vůči počasí. Pes by měl být s vámi v neustálém kontaktu. Dostatečně velký pelíšek mu proto připravte doma v bytě na takovém místě, kde se nejčastěji zdržujete. Umístěte jej tak, aby pes při odpočinku nebyl nikým rušen, ale aby mohl sledovat veškeré dění v rodině.

Pracovní využití

Kromě myslivosti jsou dnes labradoři využíváni jako záchranáři, služební psi pro vyhledávání drog a výbušnin, jako slepečtí psi či psi pro canisterapii. Jsou vyhledáváni pro svou vysokou inteligenci, přátelskou povahu, snadnou cvičitelnost a vynikající čich. Nejčastěji je však stále vyhledáván jako vynikající rodinný pes a společník.

Pohyb

Labradorský retrívr potřebuje mnoho pohybu, který byste mu měli v hojné míře dopřát. Tito psi také milují vodu, a velice rádi plavou.

Péče

Péče o srst labradora není příliš náročná, potřebuje však také pravidelnou péči. Minimálně jedenkrát týdně psa důkladně pročešte, zbavíte tak srst prachu a nečistot. V období línání vyčesávejte psa častěji, nejlépe denně. Psa nekoupejte příliš často, jen pokud je to nutné, opláchněte psa čistou vodou. Šampon pro psy používejte jen v případě, že srst zapáchá. Pravidelně kontrolujte také stav zubů a dásní. Pokud se vytvoří zubní kámen, je potřeba jej odstranit. Kontrolujte také čistotu uší, občas je potřeba je vyčistit. Okolí očí udržujte v čistotě a drápky psa krátké.

Využití ke hlídání

Labradorský retrívr není typickým psem na hlídání, protože je prost veškeré agresivity. Může se však objevit jedinec s vyloženě ochranářskými pudy, ale je spíše výjimkou. Na neobvyklé situace, cizí osoby apod. vás upozorní hlubokým, hlasitým štěkotem, ale jako obranáře jej použít nelze.

Vhodné sporty

Agility, aportování

Nejčastější onemocnění

Dysplazie kyčelního kloubu, progresivní atrofie sítnice, kožní problémy, sklon k nadváze

Zvláštnosti plemene

Mnoho lidí si myslí, že existují rozdíly mezi labradory různých barev. Pokud však nějaké jsou, je důvod pouze genetický. V jednom vrhu se mohou objevit štěňata všech barev, proto nelze hovořit o rozdílech v povaze, schopnostech či temperamentu jednotlivých barevných rázů.

Příprava na výstavu

Pokud předpokládáte, že svého psa budete v budoucnu vystavovat, měli byste začít s jeho přípravou již v mládí a věnovat jí dostatek času a trpělivosti. Základem je naučit psa chodit a klusat na vodítku tak, aby netáhl ani se neloudal a naučit jej stát ve výstavním postoji. Důležité také je, aby pes toleroval dotyky cizích osob, neboť rozhodčí jej může měřit, samcům kontrolovat pohmatem varlata a kontrolovat stav chrupu. Ve výstavním kruhu sledujte především chování svého psa, neměl by si všímat ostatních psů okolo sebe. Labradorský retrívr nevyžaduje žádnou zvláštní úpravu srsti pro výstavní účely. Důležitá je čistá, vyčesaná srst, na které je vidět vaše správná péče. Je vhodné pouze zastřihnout chomáč chlupů na konci ocasu, konec ocasu se tím zaoblí a pes působí kompaktnějším dojmem.

Výživa štěněte

Strava štěněte ovlivňuje významně vývoj kostry a svalstva, a také rychlost růstu. U štěňat velkých plemen znamená příliš rychlý růst velkou zátěž pro kosti, vazy a šlachy, a tedy i na výsledky DKK. Strava by měla obsahovat méně energie, ale přiměřené množství bílkovin. Nejvýhodnější, ale také nejpohodlnější je podávat psovi kompletní suché krmivo určené pro štěňata velkých plemen. Pečlivě však vybírejte, krmivo by mělo být kvalitní, od renomovaných výrobců. K takovému krmivu již není vhodné přidávat jakékoli vitamínové či minerální přípravky.

Výživa dospělého psa

Labradorský retrívr má sklony k nadváze, což může vést k různým zdravotním problémům. Proto pokud váš pes není nijak pracovně vytížený, nedopřávejte mu energeticky vydatné krmivo, ale stravu lehčí, pro psy s normální zátěží. Pokud pes pracuje, hodně běhá a je velmi aktivní, je vhodné krmivo pro psy s vyšší zátěží.

Výživa starého psa

Starší psi již mají jiné potřeby ohledně výživy než štěňata a dospělí psi. Vzhledem ke změnám v metabolismu je vhodné postupně přejít na odlehčené krmivo pro seniory, které dodá vašemu psu všechny potřebné živiny.

Dovětek pro budoucí majitele

Ať si tohoto psa pořídíte jako loveckého, pracovního či "pouze" rodinného, věnujte mu mnoho ze svého času i citů, protože si to zaslouží. Získáte tak vynikajícího, oddaného přítele, který vám bude do konce svého života stát věrně po boku.

Maltézský psík

3. října 2009 v 10:28 | Kajíík |  Pejsci
maltese.jpg maltese image by eq2730
Originální název plemene : Maltese

Země původu : Středozemí

Doba vzniku : Středověk

Původní využití : Společník

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 14-15 let

Hmotnost : 3-4 kg

Výška : 20-25 cm

Historie

Maltézský psík je jedno z nejstarších plemen psů vůbec. Pravděpodobně pochází z Jaderského Ostrova Mljet, ze kterého bylo také odvozeno jeho jméno. Některé zdroje však uvádí, že tento pes pochází z ostrova Malta. Patronát nad tímto plemenem má však od roku 1989 Itálie. Ve středověku býval společníkem vysoké šlechty, od antiky až po novověk byl oblíbeným společníkem vznešených dam. Maltézáček patří do skupiny bišonků, je však jisté, že předci všech těchto, dnes již samostatných a vyšlechtěných plemen, pocházejí ze Středomoří, kde si je bohatá aristokracie držela pouze pro potěšení a pro zvýšení společenské prestiže.

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled

Maltézáček je malý, elegantní pes, s nízko posazeným, kompaktním tělem s rovným hřbetem. Hlava je středně velká s tmavýma očima a černým nosem. Uši jsou nasazené vysoko, jsou dlouhé a přiléhavé, bohatě osrstěné. Ocas je nasazený v linii hřbetu a je nesen v oblouk nad hřbetem.

Srst a barva srsti

Srst je velmi dlouhá, hustá a lesklá, rovná a hedvábná, bez podsady. Na těle je delší než výška v kohoutku a splývá k zemi jako přehoz. Na hlavě je srst také velmi dlouhá, na ocase splývá na jednu stranu trupu. Barva srsti je čistě bílá, přípustný je odstín bledé slonoviny.

Povaha

Maltézáček je velmi citlivý a přátelský psík, je učenlivý a hravý. Ke svému pánovi velmi lne, a je mu nesmírně věrný. Je to velmi milý, společenský pejsek.

Společenská charakteristika

Maltézáček je příjemný pes, který má rád lidi a nevyhledává konflikty ani s ostatními psy, ani s jinými zvířaty. K cizím lidem se chová zdrženlivě, známou návštěvu však přátelsky uvítá.

Vztah k dětem

Je to velmi přítulný a živý pes, který děti miluje, a velmi rád se účastní jejich her.

Výchova

Maltézský psík je inteligentní, vyrovnaný pes, který se dobře učí, proto jeho výchova nebývá náročná. Základní výcvik poslušnosti je však nutností. Jeho výchova však nesmí být příliš tvrdá ani přísná, protože je velmi citlivý.

Držení

Maltézáček je typický rodinný pes, kterého je vhodné chovat v bytě. Spokojí se s malým pelíškem v klidné části bytu, kde může nerušen odpočívat. Pokud je zavřen sám v místnosti, chápe to jako trest, proto je třeba zajistit mu volný pohyb po celém bytě.

Pracovní využití

Tento pes je ryze společenské plemeno, a jako takové se nevyužívá k žádné práci.

Pohyb

Maltézáček potřebuje dostatek pohybu, ale nevyžaduje příliš dlouhé vycházky. Pokud s ním však na nějaký výlet vyjdete, přizpůsobí se vám, a rád vás doprovodí.

Péče

Pokud chcete mít maltézáčka ve výstavní kondici, potřebuje jeho srst mnoho péče a pozornosti. Každodenní péči usnadní výběr kvalitní kosmetiky a pomůcek. Pokud se srsti tohoto psíka budete věnovat denně, postačí vám k tomu pár minut. Velmi důležité je každodenní pročesávání a kartáčování v období, kdy se mění srst ze štěněčí na dospělou. Pes si v tomto období na pravidelné česání navykne a prohloubí se tím i váš vzájemný vztah. Pokud chcete mít v maltézáčkovi pouze mazlíčka, stačí koupání asi jednou za 1-2 měsíce s použitím kvalitního šamponu a kondicionéru. Denně je nutné čistit oči a srst po očima, aby se nevytvářely ošklivé stopy po slzách, čemuž lze předejít použitím speciálního roztoku. Když je srst vysušená, použijte olej. Pokud však chováte výstavního psa, koupání musí být častější, asi jednou za týden, až 14 dní. Péči o srst výstavního psa najdete níže v rubrice "Příprava na výstavu".

Využití ke hlídání

Maltézáček je velice ostražitý psík, který neznámého návštěvníka přivítá štěkotem, ale jinak není k hlídání vhodný.

Vhodné sporty

"Agility; obratnost"

Nejčastější onemocnění

"Epifora - výtok slz; trichofycie; luxace čéšky; stomatitida a zubní kámen; tracheální kolaps"

Zvláštnosti plemene

Péče o srst maltézáčka, pokud z něj jeho majitel chce mít výstavního psa, je poměrně náročná. Proto většina těchto psíků prožije svůj život v krátkém sestřihu, jehož úprava je sice také potřebná, není však tak časově náročná, jako úprava výstavní.

Příprava na výstavu

U tohoto plemene příprava na výstavu spočívá v úpravě jeho dlouhé, hedvábné srsti. Výstavního psa je nutné koupat jednou za týden až 14 dní. Srst se natáčí do speciálních hedvábných nebo igelitových natáček, ve kterých musí být promaštěna olejem, aby se chlupy nelámaly. Natáčky se pročesávají asi dvakrát týdně.

Výživa štěněte

Ve štěněčím věku je výživa velmi důležitá, protože pes v tomto období rychle roste. K jeho dobrému vývoji je zapotřebí podávat kvalitní krmivo, určené pro štěňata.

Výživa dospělého psa

Kvalita potravy má velký vliv na kvalitu srsti, proto maltézáček vyžaduje kvalitní krmivo s obsahem všech živin, včetně vitamínů a minerálních látek, které mu zajistí vitalitu a zdraví.

Výživa starého psa

Pes - senior již nespotřebuje takové množství potravy, jako dospělý, aktivní pes. Není proto vhodné zatěžovat jeho organismus krmivem pro dospělé psy, ale pozvolna přecházejte na kvalitní lehkou stravu pro seniory.

Dovětek pro budoucí majitele

Maltézáček je veselý a přítulný pes, který se rád mazlí. Pokud mu věnujete dostatek péče a lásky, bude vám oddaným, něžným a krásným přítelem, který vás bude doprovázet na každém kroku.

Mops

3. října 2009 v 10:24 | Kajíík |  Pejsci
black_pug.jpg Pug image by Teddylover22_2008
Originální název plemene : Pug

Země původu : Čína

Doba vzniku : Starověk

Původní využití : Společník

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 13-15 let

Hmotnost : 6-8 kg

Výška : 25-28 cm

Historie

O původu tohoto plemene se dodnes vedou diskuze a není zcela jistý. Počátky vzniku mopse je zřejmě nutné hledat v Číně. Je však jisté, že krátkolebí psi byli v Číně chováni jako společníci již kolem roku 732 n.l. Na počátku 16. století pak obchodní lodě přivezly tyto psy do Nizozemí. Je však možné, že se do Evropy dostali již dříve. V 17. století se jejich chov rozšířil i v Anglii a dále pak po celé Evropě. Mops byl od svých prvopočátků šlechtěn jako výhradně společenské plemeno a vždy byl velmi oblíbeným společníkem bohatých šlechticů. Velkou milovnicí tohoto plemene byla také královna Viktorie, která svou popularitou velmi přispěla k masovějšímu rozšíření tohoto psa. Patronát nad mopsem má Velká Británie.

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled

Charakteristickým rysem mopse je extrémně krátká čenichová partie a vrásčitý obličej. Hlava je velká a kulatá, velké, tmavé oči mají jemný výraz. Uši jsou malé a tenké, mohou být přehnuté dozadu, přednost se však dává uším přehnutým dopředu. Tělo je krátké a zavalité, s širokým hrudníkem a rovným hřbetem. Ocas je nasazený vysoko a leží dvakrát zatočený na hřbetě.

Srst a barva srsti

Srst je krátká, jemná, měkká, hladká a lesklá. Barva srsti může být stříbrná, apricot, béžová nebo černá, ale vždy musí být výrazně odlišena od černé masky a tmavého pruhu, který se psovi táhne z týla až k ocasu.

Povaha

Mops je milý a velmi přátelský pes, je však také tvrdohlavý a nezávislý. Je velmi společenský, hravý a absolutně neagresivní. Je přizpůsobivý a také trochu pohodlný.

Společenská charakteristika

Mops je odpradávna zvyklý žít v co nejtěsnějším kontaktu s člověkem, a tak je tomu i dnes. Vyžaduje vaši neustálou pozornost a nesnáší delší odloučení. Vždy chce být v centru rodinného dění a všeho se účastnit. Nelze mu vymezit nějaký prostor v bytě, vždycky jde tam, kam jeho pán, miluje ležet mu stočený na klíně i spát s ním v posteli. Nikdy není agresivní a dalšího jedince svého druhu přivítá přátelsky. Je to mírumilovný pes, který je vhodný i do rušné domácnosti s dětmi.

Vztah k dětem

Mops je pro svou mírumilovnou povahu ideálním společníkem a kamarádem i pro děti, snese i větší hluk a rušné prostředí.

Výchova

Výchova mopse musí být důsledná, ale velice mírná. Mops ví, co chce a stojí si za tím, dokud nedosáhne svého. Násilím ho nutit k něčemu, co sám nechce a nechápe, zanechává následky na jeho povaze, proto je třeba k němu přistupovat ohleduplně. Toto plemeno velmi citlivě reaguje na tón hlasu, proto nějaké přísnější trestání psa je naprosto zbytečné.

Držení

Mopse je nutné chovat v bytě, vyžaduje stálý těsný kontakt se svým pánem nebo někým s rodiny. Spokojený je i v přítomnosti jiného dalšího mopse nebo jiného domácího mazlíčka. V bytě mu nelze vymezit žádný uzavřený prostor, musí se volně pohybovat, a je všude tam, kde je právě jeho pán.

Pracovní využití

Mops byl od prvopočátku chován pouze jako společenský pes, a tak je tomu dodnes, není nijak pracovně využitelný.

Pohyb

Mops je víceméně pohodlný a není příliš náročný na pohyb. Není žádný velký sportovec, stačí mu kratší procházky v klidném tempu.

Péče

Jeho srst neustále líná, proto je nutné pravidelné odstraňování uvolněných chlupů kartáčem nebo vlhkým hadříkem. Koupání není nutné příliš často, aby se srst zbytečně neodmašťovala. Velkou pozornost je také třeba věnovat záhybům na jeho obličeji, které se musí pravidelně čistit, aby se zde nevytvořil zánět. Pozornost věnujte také očím, které jsou velmi zranitelné a uším, které se musí udržovat v čistotě. Drápky psa zastřihujte do přiměřené délky.

Využití ke hlídání

Mops není vhodný ke hlídání, pokud štěká, spíše zdraví příchozí, než že by je chtěl zastrašit.

Vhodné sporty

Mops není žádný sportovec, stačí mu pozornost jeho pána nebo ostatních členů rodiny.

Nejčastější onemocnění

"Oční choroby; entropium; zánět mozku mopsů; luxace čéšky; zánět zvukovodu; nemoci dýchacího ústrojí; zúžení nozder; prodloužení měkkého patra; změknutí chrupavek průdušnice"

Zvláštnosti plemene

Mops je pes, který je velice závislý na člověku, a vyžaduje neustálý, co možná nejtěsnější kontakt. Bude s vámi chtít sdílet každou volnou chvilku, bude s vámi číst noviny, sledovat televizi, i spát v posteli. K jeho charakteristickým hlasovým projevům patří neustálé chrochtání, funění a v noci i hlasitě chrápe. Pokud s tímto nejste smířeni, nepořizujte si mopse.

Příprava na výstavu

První výstavu je dobré absolvovat v roli diváka. Pes je posuzován vždy v postoji a v pohybu. Detailní posuzování psa probíhá na stole, proto je potřebné na toto psa začít připravovat již od mládí. Velkou pozornost věnujte i nácviku výstavního postoje, ve kterém pes na výstavě předvede všechny své přednosti. Pes by měl být připraven na hlučnou atmosféru výstavy, na přítomnost mnoha lidí a dalších psů, neměl by se projevovat bázlivě.

Výživa štěněte

Správnou výživou štěněte je možné u tohoto plemene předejít budoucí možné obezitě. Krmivo pro štěňata by mělo být vyvážené a mělo by obsahovat i vitamíny a minerální látky, potřebné ke správnému vývoji štěněte.

Výživa dospělého psa

Krmivo pro dospělého mopse je třeba vybrat podle potřeb a chuti psa. Strava by měla být vyvážená a obsahovat všechny prvky potřebné pro dobré zdraví a kondici psa. Těmto nepříliš pohybově aktivním psům bude vyhovovat kompletní suché krmivo Aport Professional Master, které je obohaceno i o zeleninu.

Výživa starého psa

Aby se předešlo obezitě, je nutné přejít na odlehčené krmivo pro psí seniory, které odpovídá potřebám a věku psa.

Dovětek pro budoucí majitele

Ačkoliv vypadá mrzoutsky, je mops ten nejpřátelštější pes na světě. Tento psík vám bude oddán celou svou bytostí a po celý život bude vaším věrným stínem.

Pudl střední

3. října 2009 v 10:18 | Kajíík |  Pejsci
57ec34c024efafb9e8d493b9d35d00681.jpg caniche image by pink_girl_penguin
Originální název plemene : Caniche

Země původu : Francie

Doba vzniku : 16. století

Původní využití : Společník

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 14-17 let

Hmotnost : 15-19 kg

Výška : 35-45 cm

Historie

Přesný původ tohoto plemene není znám, i když psi, kteří se podobali dnešním pudlům se objevovali už v antice. Je jedním z nejstarších psích plemen, není však jisté, z jakých předků vznikl. Někteří odborníci tvrdí, že pochází ze starých vodních psů, kteří ovlivnili mnoho loveckých plemen. Od 16. století je tohoto psa možné často vidět na mnoha malbách. Původně byl využíván k aportování zvěře z vody.Během 16. století se pudl začal chovat i v menších velikostech. V 50. letech velmi vzrostla jeho popularita a stal se jedním z nejrozšířenějších plemen na světě. Toho však využili někteří chovatelé a začali upřednostňovat kvantitu nad kvalitou, což vedlo k výskytu zdravotních potíží a k problémovému chování psů v chovu. Poté jeho popularita poklesla, ale dnes je již opět oblíbeným společníkem pod ochranou odborných chovatelů.

Typy

Podle FCI jsou pudli rozděleni do čtyř skupin podle velikosti. Nejmenší z nich je pudl toy, dále trpasličí pudl, střední pudl a největším zástupcem je pudl velký. Všichni tito psi mají zachovány stejné charakteristické znaky a menší jedinci celkovým vzhledem připomínají zmenšeninu větších.

Všeobecný vzhled

Tento pes s elegantním vzhledem má ušlechtilou hlavu s výrazným čenichem hnědé až černé barvy, podle toho, jakou barvu má jeho srst. Oči mandlového tvaru mají živý výraz a jsou černé nebo tmavohnědé, u hnědých psů mohou mít i barvu jantaru. Uši má tento pes nasazené nízko, jsou dlouhé a přiléhavě visí podél lící. Jsou pokryté dlouhou, zvlněnou srstí. Tělo má harmonickou stavbu, je delší než vyšší, s hlubokým hrudníkem, krátkým, rovným hřbetem a svalnatými bedry. Ocas je nasazený vysoko, je nesený šikmo vzhůru a bývá kupírován.

Srst a barva srsti

Srst je bohatá, má jemnou strukturu a je pevná a pružná. U pudlů rozeznáváme dva druhy srsti, kadeřavou, která je velmi hustá, stejnoměrně dlouhá a zkadeřená, a šňůrovou, která je rovněž velmi hustá, je jemná jako vlna a tvoří alespoň 20 cm dlouhé šňůry. Zbarvení srsti může být od bílé, přes stříbrnou, apricot, hnědou až po černou. Mělo by však být jednobarevné.

Povaha

Pudl je inteligentní, hravý pes, který velmi lne ke svému pánovi. Je velice citlivý, jemný, něžný a přítulný. Pudlova povaha je přímá a nebývá ani tvrdohlavý, ani urážlivý.

Společenská charakteristika

Pudl je velice temperamentní a přizpůsobivý pes. Svému pánovi dokáže být neobyčejně věrný. K cizím lidem bývá obvykle zdrženlivý, soužití s jinými zvířaty, např. s kočkou, bývá bez problémů.

Vztah k dětem

K dětem má pudl velice pěkný vztah a pro jeho hravost je jim velice dobrým kamarádem a společníkem při jejich dovádění. Je však vhodný spíše do rodiny s většími dětmi, z velmi malých dětí nebývá příliš nadšený a nesnáší jejich křik a hrubost.

Výchova

Pudl je velmi učenlivý, inteligentní a snadno vychovatelný pes. Výchova musí být důsledná, ale mírná a srozumitelná. Absolutně nevhodné je hrubé zacházení či nepřiměřené tresty. Pudl je pes velmi citlivý na tón vašeho hlasu. Pro svou velkou inteligenci se výborně hodí k výcviku poslušnosti.

Držení

Je vhodný jak do bytu, tak do domku se zahradou. Potřebuje však stálý kontakt se svým pánem, není tedy vhodné jeho ubytování v boudě nebo v kotci.

Pracovní využití

Pudl není příliš vhodný pro pracovní využití, ideální je pro něj využití sportovní.

Pohyb

Pudlové všech velikostí potřebují mnoho pohybu. V kondici je udrží plavání, hry s míčem a dlouhé procházky s možností volného pohybu. Pudlové se také výborně hodí k různým psím sportům.

Péče

Pokud má být pudl výstavní, je péče o jeho srst náročná a nákladná. Potřebné je pravidelné stříhání a nutností každodenní kartáčování a česání, a to i u obyčejných domácích mazlíčků. U výstavních psů je úprava srsti jednou z nejsložitějších a je nutné ji provádět odborně. Návyk na péči o srst je potřeba u psa vyvíjet od mládí. Důležité je i koupání, kdy je nutné použít kvalitní šampony a kondicionery, které jsou určeny pouze pro psy. Úprava střihu se provádí asi jednou za dva měsíce.

Využití ke hlídání

Střední pudl není příliš dobrý hlídač, ale návštěvu vždy ohlásí štěkáním.

Vhodné sporty

"Agility; obratnost; fly-ball; flygility; aportování; frisbee; tanec se psem"

Nejčastější onemocnění

"Kožní problémy - zánět mazových žláz(dědičné), tuberkulóza kůže, mokvavý zánět kůže, neurogenní dermatitida; alergie; oční onemocnění - šedý zákal(dědičné), zelený zákal(dědičné), progresivní atropie sítnice(dědičné), dystrofie rohovky, dědičná šeroslepost, vchlípení víčka, anomálie slzného kanálku"

Zvláštnosti plemene

Pudl je jedním z nejinteligentnějších psích plemen. Je velice citlivý a něžný a má sklony chovat se podřízeně. Není tedy vhodný pro člověka, který má v oblibě dominantní a samostatná plemena psů. Pudla by si neměl pořizovat nikdo, kdo nebude mít čas nebo chuť na náročnou úpravu jeho srsti.

Příprava na výstavu

Výstavním psům se srst upravuje do několika střihů. Používá se klasický, neboli lví střih, který je historicky nejstarší, ale dnes se již příliš nepoužívá, střih moderní, který je oblíbený pro svou snadnou údržbu, ale na výstavách není příliš často k vidění, neboť byl nahrazen efektnějšími druhy střihů, střih anglický, který je velmi pracný a u nás si nezískal velkou oblibu. Dalším je velmi oblíbený tzv "baby" střih, který byl dříve povolen jen u dorostenců, střih kontinentální, jehož obliba stále vzrůstá i u nás, střih karakulský, který je poměrně rozšířen v Německu, střih skandinávský, který je oblíben u psů po skončení výstavní kariéry a je tolerován u třídy seniorů, střih holandský, střih západopacifický, střih jehněčí a střih sportovní, kdy celý pes je ostříhán velmi nakrátko. Sportovní střih vyžadují lidé, kteří se nechtějí příliš věnovat péči o srst a je využíván u psů po skončení výstavní kariéry. S tímto střihem se u nás setkáváme nejčastěji.

Výživa štěněte

Štěňata by měla být od matky odstavena asi ve věku sedmi týdnů, a měla by přejít na suchou stravu pro štěňata. Výběr kvalitního krmiva je v tomto období velmi důležitý, neboť v období do jednoho roku roste štěně nejrychleji. Krmivo by mělo být vyvážené a obsahovat všechny prvky potřebné pro správný vývoj psa. Rádi bychom vám doporučili krmivo s názvem Berta growth z prémiové řady krmiv firmy Fitmin, které všechny tyto požadavky zcela splňuje.

Výživa dospělého psa

Pohybově aktivní pes má jiné nároky na potravu než pes, který se moc nepohybuje. Krmivo by mělo být vybráno podle hmotnosti a věku psa, a také podle zaměstnanosti psa. Pro psy v běžném zatížení a menší pohybové aktivitě připravila firma Fitmin krmivo s názvem Oskar adult, které psa udrží vitálního a ve výborné kondici, pro psy pohybově velmi aktivní je určeno krmivo Fill performance z prémiové řady krmiv stejné firmy, které obsahuje vyšší podíl bílkovin a tuků.

Výživa starého psa

Starším psům se mění jejich látková výměna, již se příliš nepohybují a častěji spí. Tyto změny by se měly také odrazit na složení potravy. Na stárnoucí psy pamatuje již zmíněná firma Fitmin se svým krmivem Artur light/senior, které svým nižším obsahem tuků a bílkovin méně zatěžuje organismus psa, a vyšším podílem vitamínů a minerálů působí preventivně proti osteoporóze. Toto krmivo je také vhodné pro psy se sklonem k obezitě.

Dovětek pro budoucí majitele

Věnujte svému pudlovi mnoho lásky, náklonnosti, času a péče, odmění se vám za to svou bezmeznou oddaností, hravostí a přátelstvím. Získáte v něm inteligentního a elegantního společníka a kamaráda.

Rotvajler

3. října 2009 v 10:13 | Kajíík |  Pejsci
Rottweiler-2.jpg Rottweiler image by DynaMitel
Originální název plemene : Rottweiler

Země původu : Německo

Doba vzniku : Středověk

Původní využití : Honák dobytka a hlídací pes

Využití dnes : Služební pes, hlídací pes, společník

Průměrná délka života : 11-12 let

Hmotnost : 41-50 kg

Výška : 58-69 cm

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled

Rotvajler je velký, silný pes souměrné, robustní postavy. Hlava je středně dlouhá, mezi ušima široká, s výrazným stopem, širokým čenichem a černým nosem. Tento pes má široké, silné čelisti a středně velké, tmavohnědé oči mandlového tvaru. Uši jsou nasazené vysoko, jsou středně velké, sklopené dopředu a mají trojúhelníkovitý tvar. Tělo je silné, s širokým, hlubokým hrudníkem, rovným, pevným hřbetem, krátkými, silnými bedry a širokou, lehce zaoblenou zádí. Ocas se u tohoto psa kupíruje na 1-2 články, avšak v zemích, které kupírování nepovolují, může zůstat v přirozeném stavu.

Srst a barva srsti

Srst se skládá ze dvou vrstev, z krátké, husté podsady a středně dlouhé, drsné, husté a hladce přilehlé krycí srsti. Na zadních končetinách je osrstění poněkud delší. Někdy se může vyskytnout jedinec s dlouhou srstí, ta je však nežádoucí. Barva srsti je černá, s dobře ohraničenými červenohnědými znaky na lících, tlamě, nad očima, spodní straně krku, hrudi a nohách a pod kořenem ocasu. Bílá skvrna na hrudi je nežádoucí.

Povaha

Rotvajler je inteligentní a poslušný pes. Je věrný, ostražitý a dominantní, je také velice odvážný, ochranitelský a silný. Někdy může být žárlivý. Je to klidný pes s dobrými nervy.

Společenská charakteristika

Svému pánovi je rotvajler velmi věrný, při správné výchově je věrný a přátelský k celé rodině. Někdy může žárlit, pokud je pozornost věnována někomu jinému. Má sklon stát se psem jednoho pána. Známou návštěvu nadšeně přivítá, avšak k cizím lidem je velmi nedůvěřivý. Pokud je již v mládí seznámen s ostatními domácími zvířaty, nebývají v budoucnu žádné problémy. K jiným psům se může chovat dominantně a rád jim ukazuje svou sílu.

Vztah k dětem

Při správné výchově a pokud má s dětmi dobré zkušenosti z mládí, je jim výborným kamarádem a ochráncem. Při styku s cizími dětmi je však nutný dohled dospělé osoby, stejně jako při styku s velmi malými dětmi.

Výchova

Důsledná výchova tohoto psa by měla začít již ve velmi útlém štěněčím věku. Výchově je potřeba věnovat mnoho času, štěně již po pořízení seznamovat s dalšími lidmi a neznámými podněty. Štěně by se nemělo setkávat s negativními vlivy, kterých by se mohlo bát, a mělo by se chovat důvěřivě. Rotvajler může mít dominantní povahu, proto by jeho pán měl být vyrovnaný a sebejistý, ke psovi by měl přistupovat vždy přátelsky, vlídně a čestně. Tento pes velice dobře reaguje na tón hlasu, proto je třeba hlas využívat nejen při kárání, ale také při pochvale. Důležitá je proměnlivost výcviku, psa musí cviky bavit, mnohačetná opakování by jej mohla odradit.

Držení

Tento pes je vhodný jak pro chov v bytě, tak i v kotci na zahradě. V bytě by mělo bát jeho místo k odpočinku připraveno v klidné části bytu bez průvanu tak, aby z něj pes mohl sledovat veškeré dění v rodině. Vzhledem k jeho nepříliš dlouhé srsti by neměl být držen v kotci celoročně, v chladných měsících je lépe jej umístit v bytě.

Pracovní využití

Rotvajler patří do skupiny služebních psů. Jeho předností je rozvaha, klid a vytrvalost. Podmínkou chovnosti tohoto plemene jsou zkoušky z výkonu, které jsou přezkoušením zdatnosti psa podle soutěžních a zkušebních řádů pro sportovní výcvik psů. Rotvajler je všestranný pes, který může skládat zkoušky ze všech oblastí sportovního výcviku. Všestranné zkoušky zahrnují cviky ovladatelnosti psa, překonávání překážek, cviky ochrany a obrany psovoda a přezkoušení čichu psa při sledování pachových stop, rozlišování pachů různých osob, předmětů, chemických látek a podobně. Rotvajler také může absolvovat zkoušky lavinářské a záchranářské, po jejich úspěšném vykonání je pak pes využitelný při vyhledávání osob.

Pohyb

Rotvajler potřebuje dostatek pohybu, velmi rád běhá, pokud mu umožníte volný pohyb v přírodě, nemá sklony k útěkům. V dobré kondici jej udrží také plavání nebo běh vedle kola.

Péče

Péče o srst rotvajlera není příliš složitá. V období línání je potřeba uvolněné odumřelé chlupy odstraňovat kartáčem nebo gumovou rukavicí. Pro zvýšení lesku srsti lze použít speciální pleťovou vodu nebo lesk ve spreji. Zvukovod psa je nutné udržovat čistý a drápy krátké.

Využití ke hlídání

Tento pes je velice nedůvěřivý k cizím lidem, své teritorium si umí výborně ochránit. Je vynikajícím hlídačem a ochráncem jak osob, tak i domu a majetku.

Vhodné sporty

"Mondioring; frenchring; obedience;obrana; duatlon"

Nejčastější onemocnění

"Dysplazie kyčelního kloubu; dysplazie loketního kloubu; entropium; ektropium; torze žaludku; ruptura vazů v kolenním kloubu; reprodukční problémy"

Zvláštnosti plemene

Mezi dědičné choroby patří u rotvajlerů též poruchy chování. Pes může po svých předcích zdědit i nadměrnou agresivitu. Při nervovém vzrušení těmto jedincům částečně chybí útlumová složka. Pokud se záměrně spojují zvířata, která mají slabší útlumovou složku, tato negativní vlastnost se upevňuje, a zvířata se stávají rizikem pro své okolí a někdy musí být utracena. Argument, že pes s těmito povahovými vlastnostmi je lepší pro výcvik, je lichý. Tento pes by měl být rozvážný, a v žádném případě by se jeho povahové vlastnosti neměly deformovat nežádoucím směrem.

Příprava na výstavu

Příprava psa na výstavu vyžaduje mnoho času, proto jej na tuto událost musíte připravit již dlouho před plánovanou účastí na výstavě. Posuzování psa probíhá nejprve v klidu, kdy rozhodčí kontroluje psovi úplnost chrupu a skus, na což by měl být pes dobře připraven. U samců probíhá také kontrola varlat. Posuzuje se také kvalita srsti,a důležité je i chování psa při styku s cizím člověkem. Z výstavy jsou vyloučeni psi, kteří projevují agresivitu vůči lidem nebo ostatním psům. Poté je pes předveden ve výstavním postoji, který může vyzdvihnout všechny jeho přednosti, popřípadě skrýt exteriérové nedostatky. Poslední částí je hodnocení psa v pohybu, v klusu a kroku. Pes musí být výborně ovladatelný na vodítku, klidně běžet u levé nohy vystavovatele, nesmí tahat, předbíhat nebo se naopak loudat. Při předvádění by se pes měl chovat přirozeně, klidně a sebevědomě.

Výživa štěněte

Období od 3. do 6. měsíce věku psa je nejdůležitější pro správnou výživu, protože v tomto období rostě štěně nejrychleji. Vyváženou výživu zajistí kvalitní koncentrované krmivo pro štěňata, uspokojí denní potřebu živin a energie, a pes by měl krmnou dávku zkonzumovat s chutí a ve vymezeném čase.

Výživa dospělého psa

U dospělého psa je nutné vzít do úvahy složení a množství krmiva, celkovou zátěž psa, pracovní zátěž psa, roční období a ubytování psa. V zimě je proto dobré zvýšit podíl tuku v krmné dávce psa a před výstavní sezónou přidat optimální množství vitamínů, pokud je pes nedostával celoročně. Při větší zátěži psa je nutné dopřát mu energeticky vydatnější stravu, kterou je však nutno omezit v období klidu. Pro služební a pracovní psy je vhodné např. krmivo Security od firmy Tekro, které plně pokryje jejich zvláštní zvýšené nároky na výživu.

Výživa starého psa

Staršímu psu, který již nebývá příliš aktivní je potřeba dodávat krmivo chudší na množství živin, ale obohacené o vitamíny. Ve stravě je nutné snížit podíl bílkovin, aby nebyly zatěžovány ledviny a předešlo se nemocem vylučovacího ústrojí. Starý pes by také neměl dostávat kosti. Pokud je pes obézní, je nutné i ze zdravotních důvodů omezováním krmné dávky snížit jeho váhu na optimum.

Dovětek pro budoucí majitele

Rotvajler není psem vhodným pro úplného začátečníka. Při správné výchově vám však bude oddaným přítelem, kamarádem celé rodině i dětem, a výborným ochráncem jak celé rodiny, tak i majetku.

Sibiřský husky

3. října 2009 v 10:07 | Kajíík |  Pejsci
husky.jpg siberian husky puppy image by marilynn727
Originální název plemene : Siberian husky

Země původu : USA

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Saňový pes

Využití dnes : saňový pes, společník i pro nové sporty - agility, canicross, bikejöring, dog - trekking apod.

Průměrná délka života : 13 let

Hmotnost : 16 - 27 kg dle pohlaví

Výška : 51 - 60 cm

Historie

Původní předkové tohoto plemene jsou spojováni se sibiřskou etnickou skupinou Čukčů, kteří žili v povodí Kolymy. Na počátku 20. stol. dovezl první psy na Aljašku ruský obchodník s kožešinami Goosak právě od Čukčů. Do nynější podoby, tak jak jej dnes známe, byl vyšlechtěn až na Aljašce. Zde se pro svou snadnou ovladatelnost, vytrvalost a rychlost poměrně rychle rozšířil. Byl totiž velmi vhodný k tehdejším typům závodů. Nejvíce ho však proslavila dramatická událost v roce 1925. Tehdy bylo nutné dovézt do Nome sérum proti záškrtu. Protože bylo velmi nepříznivé počasí, bylo jediným řešením použít na trasu 674 mil z Anchorange do Nome psí spřežení, které ji zvládlo za 7 dní. Tato událost se stala podnětem ke každoročnímu konání závodů.

Typy

Sibiřský hasky se v dnešní době rozčlenil na linie sportovních psů (vzhledem ke své stavbě těla vhodní k závodům tj. delší záď, delší končetiny se strmým úhlením) a linie psů typu show dog - kompaktní, líbivý pes na výstavy.

Všeobecný vzhled

Sibiřský hasky je pes střední velikosti. Hlava středně velká, velikost přiměřená k tělu, mozkovna mírně klenutá, postupně se zužující k očím. Těžká hlava je vadou. Stop je výrazný. Nos středně dlouhý, rovný. Čenich nesmí být špičatý, ani hranatý, barvy černé, játrové u bílých psů masově zbarvený. Sněžný nos je přípustný. Skus nůžkový. Uši středně velké, trojúhelníkovité, vysoko nasazené, na koncích lehce zakulacené. Oči jsou mandlového tvaru, hnědé nebo modré, případně každé jiné. Krk středně dlouhý, správně klenutý, hrdě vzpřímený. Tělo je obdélníkové, hrudník silný, ale ne moc široký, dosahující až k loktům. Záda mají být středně dlouhá, mohutná. Linie hřbetu musí být přímá od kohoutku k zádi. Hrudní končetiny jsou rovné, rovnoběžné s lokty. Pánevní končetiny jsou rovnoběžné se stehny a s výrazně nízkými hlezny. Tlapy jsou oválné, kompaktní, paspárky se odstraňují. Ocas musí být dobře osrstěný, liščího typu. Při pozornosti ho pes nese zdvižený v oblouku nad hřbetem, v klidu bývá svěšený. Pohyb má být nenucený, lehký a musí působit elegantním dojmem.

Srst a barva srsti

Srst středně dlouhá. Podsada velmi hustá a kratší, v létě však zpravidla chybí. Povolené jsou všechny barvy od černé po čistě bílou se znaky, avšak typický hasky je s maskou.

Povaha

Hasky se vyznačuje přátelskou povahou a živým temperamentem. Nikdy není agresivní vůči lidem. Je to inteligentní, přizpůsobivý a samostatně uvažující pes. Mezi jeho výrazné potřeby patří dostatek zaměstnání a důsledná výchova.

Společenská charakteristika

Kdo chce chovat sibiřské hasky musí se svým životním stylem tomuto plemeni přizpůsobit. Toto plemeno vyžaduje dostatek každodenního zaměstnání a pohybu. Protože má silný lovecký pud, musí na to být pamatováno při jeho výchově a ustájení. Po splnění těchto podmínek se tento krásný pes atraktivního vzhledu stává výborným společníkem a rodinným psem.

Vztah k dětem

K dětem se chová sibiřský hasky jako ke svým kamarádům, nikdy je nenapadá. Rád se účastní všech jejich her, ale jejich povely respektuje jen omezeně, proto je důležité, aby na všechny jejich aktivity dohlížela dospělá osoba. Tito psi se bezproblémově zařazují v žebříčku smečkové hierarchie pod pozice dětí.

Výchova

Vzhledem k rychlému vývoji je potřeba začít s důslednou výchovou již v ranném věku štěněte. Tím se rozumí, že výchova musí být přísná, ale nikdy ne tak tvrdá jaká se používá u služebních plemen. V tomto období je nutné zvládnout výcvik základní poslušnosti. Pokud se má štěně zařadit do již sehrané smečky je potřeba, aby si na ni zvykalo co nejdříve a naučilo se "slušnému chování" vůči všem jejím členům. Vzhledem k socializaci je možné vodit štěňátko i na kynologické cvičiště, kde se může setkávat i s jinými plemeny, zvlášť když se chystáme vychovat výstavního jedince nebo se připravujeme na bonitaci.

Držení

Ač jsou známy případy, že je sibiřský hasky chován bez problémů v bytě, je vhodné pro toto plemeno zřídit prostorný a pevný kotec v místě, kde má pes dobrý výhled. Bouda nemusí být zateplená, ale z kvalitního materiálu s oplechovanými hranami. Po přechodnou dobu je možné psa umístit na tzv. stake-out, což je asi 2 metry dlouhý řetěz otočně upevněný na silném ocelovém kolíku. Tohoto způsobu se používá na závodech nebo při odpočinku na toulkách přírodou. Je třeba pamatovat na to, že tito psi jsou zrozeni pro život ve smečce, ať již psí nebo lidské.

Pracovní využití

Je to saňový pes pro přepravu lehčích nákladů na větší vzdálenosti. Nyní je nejvíce využíván na závodech psích spřežení typu sprint. S jedním psem můžete provozovat pulling - soutěž v tahu břemene, canicross, bikejöring, dog-trekking, skyjöring a pulku. Lze ho využít i pro agility, nošení břemen a také v canisterapii.

Pohyb

Sibiřský hasky je velmi činorodé a aktivní plemeno a případě nedostatku vyžití si hledá vlastní vybití energie. Potřebuje každodenní mnohakilometrové procházky, společný běh s majitelem nebo tréning v zápřahu, se kterým se dá začít přibližně od dvanáctého měsíce věku.

Péče

Srst tohoto psa nevyžaduje zvláštní péči. Pouze v období línání je nutné denní kartáčování k odstranění uvolněné srsti. Psa koupejte jen v případě nutnosti. Uši psa je nutné udržovat v čistotě, drápky krátké.

Využití ke hlídání

Vzhledem k přátelské povaze není vůbec vhodný pro tyto účely.

Vhodné sporty

agility, canicross, bikejöring, dog-trekking, skyjöring, mushing

Nejčastější onemocnění

Protože sibiřský hasky zůstal přírodním plemenem, genetické dispozice k závažným onemocněním jsou u něj nevýrazné.

Zvláštnosti plemene

Pes se specifickým použitím, který pro své modré oči v nedávné minulosti prodělal bouřlivou módní vlnu si v současnosti konečně nalezl svou správnou pozici a oblibu mezi mushery, sportovci a turisty.

Příprava na výstavu

U tohoto plemene je zvlášť kladen důraz na výstavní drezůru. Před výstavou je zejména u sportovně vedených psů potřeba věnovat pozornost výcviku předvedení ve výstavním kruhu. Soustřeďujeme se na to, aby se hasky naučil rozlišovat mezi výstavním vodítkem a postrojem ve kterém tahá v zápřahu. Pes musí hrdě vzpřímeně klusat, aniž by za sebou táhl majitele. Pes si musí nechat prohlédnout chrup, zkontrolovat varlata a nesmí se projevovat agresivně na posuzovatele ani vůči ostatním psům. Samozřejmostí je čistota psa, srst haskyho se před výstavou neupravuje.

Výživa štěněte

Pro výživu mladého haskyho lze použít většinu známých krmiv určených pro štěňata. Stravu podáváme několikrát denně v menších dávkách, aby štěňata nenechávala zbytky. Trvalý přístup k čisté vodě je samozřejmostí. Pro zdárný vývoj pohybového aparátu je potřeba jídelníček doplnit vitaminovými a zejména minerálními preparáty. Doporučuje se v období růstu přidávat i přípravky pro tvorbu chrupavky a kloubní výživu.

Výživa dospělého psa

Výživa se odvíjí od využití psa. Sportovně využívaný pes potřebuje plnohodnotnou stravu se zvýšeným obsahem tuků. Strava má zásadní vliv na kondici psa, na jeho zdravotní stav i kvalitu srsti. U veterinářů a ve specializovaných obchodech je dnes velký výběr kompletních krmiv pro různé kategorie psů. U závodně využívaných psů je potřeba přísně dodržovat pitný režim.

Výživa starého psa

Starý pes, pokud již není sportovně využíván má podstatně menší energetické nároky. Aby zvíře netrpělo nadváhou je potřeba snížit krmnou dávku a použít krmivo s nižším obsahem tuků. Strava však musí být pestrá, kvalitní a se zvýšeným obsahem minerálních látek.

Dovětek pro budoucí majitele

Toto přírodní plemeno si pořizujte po zralé úvaze, zvážení svých časových možností, případně návštěvě chovatele a tehdy, pokud jste ochotni Vy i celá Vaše rodina se tomuto plemeni přizpůsobit.


malamut

West Highland White terrier ( Westík )

3. října 2009 v 10:02 | Kajíík |  Pejsci
West_Highland_White_Terrier.jpg highland west white terrier image by morganevanoff
Originální název plemene : West highland white terrier

Země původu : Velká Británie

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Lov škodné

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 14 let

Hmotnost : 7-9 kg

Výška : 28 cm

Historie

West highland white teriér je blízkým příbuzným kernteriéra. Ten sloužil jako lovecký pes při honu na jezevce, lišky, vydry a jinou škodnou. V minulosti se kernteriérovi občas narodila bílá štěňata, která byla usmrcována, protože byla považována za slabá a nevhodná k práci. Až v 19. století se chovu bílých teriérů začal věnovat sir Malcolm, když na lovu nešťastnou náhodou postřelil svého oblíbeného psa, jehož barva srsti splývala s barvou lesního porostu. Aby psa lépe poznal v nepřehledném terénu, rozhodl se ponechávat si v chovu právě bílá štěňata. Tyto pak křížil s dalšími bílými psy z okolí Velice známým se stal westík díky reklamě na skotskou whisky Black & White, kde účinkoval spolu se skotským teriérem.

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje v žádných jiných varietách.

Všeobecný vzhled

Westík má silně stavěnou kostru a hluboký hrudník. Silně osrstěná hlava svírá s tělem pravý úhel. Oči jsou středně velké, musí být co nejtmavší, až černé barvy. Uši se ostře zužují do špičky a jsou malé. Tělo je kompaktní a silné, s rovným hřbetem a širokými, silnými bedry. Ocas je dlouhý 13-15 cm, rovný, má být nesen vesele a energicky, ale nesmí být překlopený na hřbet. V žádném případě se nesmí kupírovat.

Srst a barva srsti

Srst je dvojitá, je složená z asi 5 cm dlouhé, hrubé krycí srsti a krátké, měkké a velmi husté podsady. Barva srsti musí být bílá. Vadou je příliš měkká, vlněná nebo kadeřavá srst.

Povaha

Je to sebevědomý, veselý pes, je bdělý a statečný, ale není zbytečně uštěkaný. Je přátelský a nikdy není nudný. Má rád vzrušení a je rozpustilý. Je to však také pravý tvrdohlavý teriér.

Společenská charakteristika

Westík se chová přátelsky a srdečně ke všem členům své lidské rodiny. K vítaným návštěvám se chová také velmi přátelsky a s náklonností. Vůči ostatním psům se může chovat poněkud dominantně, nezalekne se ani větších protivníků, přesto však nevyvolává konflikty. S ostatními domácími zvířaty vychází většinou dobře, nesmíme ovšem zapomínat jeho lovecký původ, a při setkání s malými domácími zvířaty je nutná velká opatrnost.

Vztah k dětem

Miluje děti, a je vždy připraven ke hře. Je pro ně ideálním společníkem a spoluhráčem, rád běhá a dovádí s nimi. Děti by si však měly uvědomit, že pes není hračka a respektovat jeho potřeby.

Výchova

Výchova tohoto psa musí začít hned od štěněte. Musí nad sebou cítit pevnou ruku dominantního pána, jinak vyroste v neposlušného psa, který si dělá, co chce. Dobře pozná, u koho si svou tvrdohlavost může prosadit, a kdo mu ji nebude tolerovat. Nejdůležitější je pro něj udržování čistoty, a měl by si osvojit i správnou chůzi na vodítku, povely "sedni" a "fuj" a také by měl umět přijít na zavolání, čili na povel "ke mně".

Držení

Westík je typický rodinný bytový pes. Nejvhodnější pro tohoto psa je pelíšek, který připomíná doupě, a je krytý ze všech stran. Musí být však dostatečně velký, aby se v něm pes mohl pohodlně natáhnout. Dvířka pelíšku je dobré nechávat otevřené, aby pes mohl být v kontaktu se svou lidskou rodinou. Nezapomeňte pejskovi obstarat různé hračky, jako například žvýkačky z buvolí kůže nebo gumové kroužky a míčky.

Pracovní využití

Dnes je westík využíván pouze coby společník člověka, a nemá tedy žádné pracovní využití.

Pohyb

Westík má veliké potěšení z pohybu, a potřebuje ho opravdu dostatek. Vydrží i dlouhé vycházky nebo jogging. Protože rád plní zadané úkoly, je dobré zapojit ho do některého psího sportu.

Péče

Westíkovi je potřeba věnovat také dostatek péče. Jeho tvrdá srst by se neměla příliš často koupat, ale vyžaduje denní kartáčování a každé tři měsíce musí být odborně trimována. Chlupy mezi polštářky na tlapkách by měly být zkracovány tak, aby nepřečnívaly. Drápky psa se musí udržovat krátké. Občas je nutné prohlédnout zuby, jestli se nevytvořil zubní kámen. Zvukovod je nutné udržovat čistý a volný, každé 3 měsíce je potřeba vytrhat chlupy, které vyrůstají z ušního boltce.

Využití ke hlídání

Westík má všechny vlastnosti hlídacího psa a ohlásí všechny neznámé zvuky, pro svou velikost však nikdy nebude opravdovým hlídačem.

Vhodné sporty

"Agility; fly-ball; coursing"

Nejčastější onemocnění

"Aujeszkyho nemoc; craniomandibulární osteopatie; zelený zákal; luxace čéšky; atopie; tříselná kýla; Legg-perthesova choroba; keratokonjuktivitis sicca"

Zvláštnosti plemene

West highland white teriér je tvrdohlavý pes, který potřebuje důslednou výchovu. Někteří jedinci mohou být agresivní, protože někteří chovatelé při chovném výběru málo dbají na povahově silné psy. Pokud si chcete tohoto pejska pořídit, musíme pečlivě uvážit, ve které chovatelské stanici ho koupíte. Vzhledem k tomu, že westík je módním psem, někteří chovatelé můžou svůj chov zaměřit spíše na zisk, a produkovat psy, kteří nejsou typičtí ani vzhledem, ani povahou, proto je nutné dbát pečlivého výběru chovatele.

Příprava na výstavu

Příprava na výstavu by měla začít již ve štěněčím věku. Pes by měl navyknout na každodenní péči o srst a naučit se stát ve výstavním postoji. Pes by měl navyknout na atmosféru výstavy, čili na ruch a dění kolem něj. Večer před výstavou je dobré psa osprchovat a vlhkou srst posypat křídovým pudrem, aby se srst vybělila, v den výstavy pak křídu důkladně vykartáčujte. Na výstavě by měl pes být v dobré kondici, a trimování srsti by mělo být perfektní, výstavní pes by měl být trimován každých 14 dní, aby vypadal přirozeně.

Výživa štěněte

Ke správnému vývoji a růstu štěněte je potřeba vyvážené krmivo, obsahující i vitamíny a minerální látky.

Výživa dospělého psa

Spotřeba potravy je u každého westíka jiná, závisí na stáří a aktivitě psa.

Výživa starého psa

Starší pes již nemá tolik pohybu a již mu hůře fungují střeva, ledviny a játra, potřebuje tedy stravu bohatou na uhlohydráty, která je lépe stravitelná. K dostání je speciální krmivo pro seniory, které obsahuje všechny důležité složky výživy.

Dovětek pro budoucí majitele

Pokud westíkovi věnujete dostatek lásky, péče a pozornosti, bude vám přítulným přítelem a vašim dětem veselým kamarádem a společníkem při hrách.

Jorkšírský teriér

3. října 2009 v 9:57 | Kajíík |  Pejsci
yorkshire-terrier.jpg yorkie image by jojonmo
Originální název plemene : Yorkshire Terrier

Země původu : Velká Británie

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Lov drobných hlodavců

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 14 let

Hmotnost : 1,8-3,1 kg

Výška : 20-24 cm

Historie

Přesný původ tohoto plemene není zcela jistý. Tohoto psa vytvořili skotští dělníci, kteří hledali práci v okolí hrabství Yorkshire. Přiváželi sem s sebou různé teriéry, například skajteriéry nebo clydesdalské teriéry, a tyto pak křížili s dalšími místními psy. K dnešní podobě jorkšíra tak pravděpodobně přispěl dlouhosrstý leadský teriér, maltézáček, black and tan teriér, manchesterský teriér a Dandie Dinmont teriér. Postupným výběrem těch nejmenších jedinců k chovu tak vznikl dnešní maličký jorkšírský teriér, jehož drobnost bývá zvlášť oceněna na výstavách. Tento psík původně sloužil k chytání krys a myší, dnes se stal oblíbeným domácím mazlíčkem.

Typy

Tento pes se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled

Jorkšírský teriér má malou hlavu s krátkým čenichem a tmavýma, bystrýma očima. Nozdry musí být černé. Uši jsou malé, vztyčené, mají trojúhelníkovitý tvar a jsou pokryté krátkou, tmavou srstí. Tělo je kompaktní s rovným hřbetem a pevnými bedry. Ocas se kupíruje, je nesen nad úrovní hřbetu a má šedomodrou barvu.

Srst a barva srsti

Srst je na těle dlouhá a rovná, na hřbetě je až k ocasu rozdělena pěšinkou. Srst se nesmí vlnit, nesmí být huňatá, je lesklá a hladká a má hedvábnou strukturu. Barva srsti na hlavě je zlatá, na těle tmavá ocelová modrá.

Povaha

Jorkšírský teriér je roztomilý pejsek, který je důvěřivý, ale i velmi odvážný a vyrovnaný. Je to živý a temperamentní pes, je hravý a přítulný, komunikativní a inteligentní.

Společenská charakteristika

Jorkšírský teriér je čilý a inteligentní pes. Svou povahou je to typický teriér, má velké sebevědomí a nezalekne se ani větších psů ani vetřelců. Svého pána nade vše miluje a je mu velice oddaný. Věrný a přítulný je i celé rodině. I k cizím lidem bývá jorki příjemný, pokud jsou vítanými hosty a dají mu najevo svou náklonnost. S jinými psy vychází dobře, i když majitel by si měl dát pozor při seznamování s většími psy, protože jorki se těchto psů nebojí a neuvědomuje si svou trpasličí velikost, mohl by tedy být větším psem zraněn. Soužití s ostatními domácími zvířaty bývá bez problémů.

Vztah k dětem

Tento pejsek si s dětmi velmi dobře rozumí, a rád se účastní i jejich her. Je však potřeba děti upozornit, že pes není hračka, a že by jej neměly rušit ve chvílích, kdy chce odpočívat.

Výchova

Výchova i tak maličkého a něžného psa, jako je jorki, je důležitá. Někteří jedinci mohou být bázliví, což může svědčit o tom, že je jejich majitel špatně vychovával nebo se výchovou nezabýval vůbec. I tento pes potřebuje dobrou a důslednou výchovu, je velmi učenlivý a přizpůsobivý. Pokud je pro něj výcvik příjemný a zajímavý, stává se velice milým a poslušným psem.

Držení

Jorkšírský teriér je typický bytový pes. Jako pelíšek mu může sloužit například klec, která je vystlána dekou, do které se pejsek může zachumlat. Zde by měl mít i své oblíbené hračky. I dospělému jorkimu stačí jako psí ložnice velmi malá klec, dospělý pes by však neměl být v kleci dlouho uzavřen.

Pracovní využití

Toto plemeno nemá žádné pracovní využití, je to ryze společenský pes.

Pohyb

Aby jorkšírský teriér zůstal zdravý a vitální, a protože je velice temperamentní, potřebuje ke svému životu mnoho pohybu. Tento pes je vhodný i k výcviku poslušnosti a obratnosti.

Péče

Pokud chcete mít doma výstavního psa, musíte denně pečovat o jeho srst. Je nutné nejen kartáčování, ale i olejování a natáčení. Potřebné je také pravidelné koupání a zastřihávání srsti na uších. Dlouhou srst však majitelé udržují většinou pouze k výstavním účelům, domácím mazlíčkům, kteří se výstav neúčastní jejich majitelé srst zkracují stříháním do přiměřené délky. Důležitá je také péče o uši, vnitřní zvukovod musí být udržován v čistotě a měly by z něj být odstraňovány uvolněné chlupy. Drápky psa se musí udržovat krátké.

Využití ke hlídání

Jorki je velice odvážný a ostražitý pes, na svou trpasličí velikost je přiměřeně ostrý, každou návštěvu vám velmi hlasitě ohlásí.

Vhodné sporty

"Agility; aportování; obratnost;"

Nejčastější onemocnění

"Tracheální kolaps; stomatitida a zubní kámen; hydrocephalus; luxace kolenní čéšky; aseptická nekróza hlavice femuru; kožní problémy"

Zvláštnosti plemene

Jorkšírský teriér bývá na výstavách oceňován hlavně pro svou krásnou, dlouhou srst. Její úprava a péče o ni je však velmi časově náročná, proto většina těchto psů prožije svůj život v krátkém sestřihu. I když to někteří milovníci tohoto plemene odsuzují, je to lepší, než pes s neupravenou a zacuchanou srstí.

Příprava na výstavu

U výstavního psa je každodenní péče o srst nutností. Majitel se musí seznámit s uměním, jak srst jorkiho balíčkovat. Je to velmi náročný postup natáčení srsti do velkého počtu papírových balíčků. Srst se balíčkováním chrání před poškozením a zacucháním a zajišťuje se její co největší možná délka. Chocholku na hlavě je nutné pečlivě sčesat a svázat ozdobnou mašlí nebo gumičkou.

Výživa štěněte

V období růstu psa má strava prvořadý význam. Po úplném odstavení od matky je vhodné přejít na kvalitní suchou stravu pro štěňata. Důležité je složení krmiva, pokud je vyvážené, není již potřeba její doplnění vitamíny, minerály a proteiny. Vyvážené složení najdete například v prémiové řadě krmiva značky Fitmin, kde je pro rostoucí štěňata připraveno kompletní krmivo s názvem Berta growth.

Výživa dospělého psa

Když pes přestane růst, bývá považován za dospělého. V tomto období je vhodné přejít ze štěněčí stravy na stravu pro dospělé psy. Při výběru krmiva je nutné přihlédnout k velikosti a aktivitě psa.
Vhodné krmivo přímo pro vašeho malého jorkšírského teriéra připravila společnost Fitmin, najdete je pod příznačným názvem York adult mini, a je navrženo speciálně pro specifické potřeby psů malých plemen.

Výživa starého psa

Starší pes má jiný životní styl než aktivní dospělý pes. Méně si hraje, více spí a nemá již tak velké nároky na množství a energetickou hodnotu přijímané stravy. Tyto změny vyžadují nové složení potravy, neboť krmivo pro aktivní psy by mohlo způsobit tloustnutí a zhoršení zdravotního stavu psa. I pro psy v tomto věku připravila společnost Fitmin krmivo se sníženým podílem bílkovin a tuků, hledejte je pod názvem Artur light/senior.

Dovětek pro budoucí majitele

Ať už se rozhodnete svého psa vystavovat a jste ochotni věnovat mu mnoho času a péče při úpravě jeho srsti, nebo si chcete pořídit jen domácího miláčka, tento milý a chytrý psík vám přinese mnoho radosti a psí lásky.

Zlatý retrívr

3. října 2009 v 9:51 | Kajíík |  Pejsci
Originální název : Golden retriever

Země původu : Velká Británie

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Aportování zvěře

Využití dnes : Společník, záchranářský a vodicí pes, canisterapie

Průměrná délka života : 13 - 15 let

Hmotnost : 27 - 37 kg

Výška : Pes: 56 - 61 cm Fena: 51 - 56 cm

Historie

O prapůvodu plemene koluje mnoho historek, ale jisté je, že původ všech plemen retrívra leží v Newfoundlandu. Tamní psi byli vydatní pomocníci místním rybářům při lovu, kdy jim neúnavně pomáhali tahat lana lodí nebo vypadlé ryby ze sítí, a to i při velmi nepříznivém počasí. Proto britští námořníci přivezli několik těchto psů do Anglie. Čistokrevný chov tohoto plemene začíná v druhé polovině 19. století, kdy lord z Tweedmounthu zkřížil žlutosrstého wavy coated retrívra s fenou dnes již neexistujícího tweed water španěla. V následujících 20-ti letech byli tito psi kříženi nejen s dalšími Wavy-coated-retrievery a Tweed-water-španěly, ale také s irskými setry bladhoundy. Postupně se z těchto spojení vyvíjel pes s velmi líbivým vzezřením a specifickými vlastnostmi pro náročnou "práci po výstřelu". Jako plemeno byl zlatý retrívr uznán v roce 1913.

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled

Zlatý retrívr je velký, statný pes symetrické postavy, vyrovnaného pohybu a laskavého výrazu. Hlava je vyvážená, s širokou lebkou, širokým a hlubokým čenichem a černým nosem. Oči mají tmavohnědou barvu, a víčka jsou taktéž tmavá. Uši jsou zavěšené asi v rovině očí a mají střední velikost. Vyvážené tělo s širokým hrudníkem má pevný a rovný hřbet. Ocas je nasazen i nesen v linii hřbetu a dosahuje až k hleznu.

Srst a barva srsti

Srst je hladká nebo mírně zvlněná s nepromokavou podsadou. Zbarvení srsti je v různých odstínech zlaté nebo krémové, nepřípustné je červené nebo mahagonové zbarvení srsti. Bílá barva je přípustná pouze v malé míře na hrudi. S přibývajícím věkem psa se může srst stávat světlejší.

Povaha

Tento pes je dobře znám svou klidnou, uvolněnou, avšak odpovědnou povahou. Jeho inteligence je značná, je to poslušný a dobře ovladatelný pes, ideální do rodiny.

Společenská charakteristika

Tento pes je svému pánovi hluboce oddán, velmi miluje i ostatní členy rodiny, a je na člověka silně fixován. Nezájmem o něj velmi trpí, pokud zůstává celý den sám, může dojít k poruchám chování. K cizím lidem se zlatý retrívr chová příjemně, pokud je správně vychován, nikdy nebývá agresivní. Při setkání s jinými psy je přátelský a nevyvolává rvačky. Problémy nejsou ani ve vztahu k ostatním domácím mazlíčkům.

Vztah k dětem

Pro svou absolutně neagresivní a mimořádně přátelskou povahu je zlatý retrívr považován za jedno z nejvhodnějších plemen k dětem.

Výchova

Jelikož je toto plemeno velice učenlivé, jeho výchova není příliš složitá. Velice rychle a snadno zvládá výcvik poslušnosti. Pro jeho velice citlivou povahu by nemělo být používáno při výcviku žádné násilí či jiná nevhodná metoda! Výcvik však musí být prováděn s důsledností, jako u jiných plemen psů.

Držení

Ustájení v kotci je pro zlatého retrívra krajně nevhodné, protože jeho citlivá povaha trpí nedostatkem kontaktu s rodinou a poruchy povahy jsou v tomto případě nevyhnutelné. Pes by měl bydlet s vámi v domě, kde by měl mít k dispozici vlastní, dostatečně velký pelíšek. Ten by měl být v bytě umístěn tak, aby v něm pes mohl nerušeně odpočívat, ale zároveň sledovat veškeré dění v rodině.

Pracovní využití

Tato rasa našla mnohostranné pracovní využití jako záchranářští, lovečtí, slepečtí, asistenční psi pomáhající invalidním lidem a v poslední době se začali také uplatňovat jako hledači výbušnin a drog.

Pohyb

Dlouhé pocházky jsou nezbytné pro psa této rasy, neboť to mají zakódované už od dob jejich vzniku, kdy byli vyšlechtěni pro práci přinašeče. Obzvlášť milují, pokud jim při tom házíte předměty či si s ním zahrajete na schovávanou.

Péče

I o srst zlatého retrívra je třeba pečovat, a nejlépe, když začnete správnou výživou už od té chvíle, kdy si přinesete štěně domů, neboť ta se vždy odrazí na jeho vzhledu. Dále pak zvykejte štěně už odmala na kartáčování a koupání. Kartáč by měl mít kovové hroty zakončené kuličkami. Ke koupání byste měli používat jen speciální přípravky pro psy.

Využití ke hlídání

Z tohoto psa můžete vychovat i hlídače zahrady či domu, ale pes obranář z něho nebude nikdy, protože mu schází kousavost.

Vhodné sporty

Přespolní běh, agility, aportování

Nejčastější onemocnění

Alergické reakce kůže; oční problémy

Zvláštnosti plemene

Jelikož popularita tohoto plemene v poslední době značně stoupla, a dochází k nepromyšlenému křížení, mohou se vyskytovat nejen dědičné choroby, ale i poruchy v chování - kousavost, nedůtklivost, bázlivost nebo agresivita.

Příprava na výstavu

Nejen, že je potřeba naučit psa stát ve výstavním postoji, ale i úprava srsti by se měla stát součástí přípravy. Střih by se měl provést přibližně 2 týdny před výstavou, aby se srst scelila. V tuto dobu by se měl pes i okoupat, aby se srst stačila dostat do její přirozené podoby. Střih může pomoci optickému potlačení některých nedostatků, jako je výška, celkový rámec psa, úhlení končetin, ocas atd. Pokud si na toto sami netroufáte, svěřte své zvíře do rukou odborníků v salonech, a ti jistě toto vyřeší za vás.

Výživa štěněte

Malí pejsci velice rychle rostou, a proto jejich nároky na kvalitní stravu jsou značné. Pokud štěně nedostane kvalitní krmivo, hrozí mu nejrůznější zdravotní komplikace.

Výživa dospělého psa

Pokud je váš pes pracovně vytížený, potřebuje krmivo se zvýšenou energetickou dávkou, aby byl stále v kondici a zdravý. Domácím mazlíkům však stačí strava energeticky lehčí, jinak by mohli mít sklon k obezitě.

Výživa starého psa

V pokročilém věku by měl pes přejít na speciální stravu pro seniory, obohacenou o minerály a vitamíny.

Dovětek pro budoucí majitele

Zvolíte-li si zlatého retrívra jako psa, se kterým chcete trávit svůj volný čas, pak jistě oceníte jeho milou, citlivou povahu a ochotu učit se novým věcem spolu s radostí z pohybu, kterou mu ovšem musíte dopřávat v pravidelných procházkách. Pokud jste velmi zaměstnaný člověk se sklonem k tvrdému drilu, prosím, nekupujte si toto plemeno, pes bude nešťastný a bude trpět vaší nepřítomností.

Knírač malý

3. října 2009 v 9:46 | Kajíík |  Pejsci
http://knirac.wbs.cz/Knirar_p+s.bmp
Originální název plemene : Zwergschnauzer

Země původu : Německo

Doba vzniku : 15. století

Původní využití : Lov krys

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 14 let

Hmotnost : 6-7 kg

Výška : 30-35 cm

Historie

Psi podobní knírači se objevovali už počátkem 16. století v Bavorsku a Württembersku. Říkalo se jim opičí pinčové. Tito psi, spolu s malým hladkosrstým pinčem, ovlivnili vzhled dnešního malého knírače. Záměrem šlechtění bylo vytvořit zmenšený a co nejvěrnější obraz knírače, a ten byl korunován úspěchem. Předkové malého knírače byli nasazováni do stájí a stodol, aby zde chytali myši a krysy. Dnes se z nich stalo vysloveně společenské plemeno.

Typy

Knírač se vyskytuje ještě ve velikosti střední a velké. Tyto variety knírače se vyvíjely zcela samostatně, každé má svůj vlastní chovný standard a najdete je pod názvy knírač střední a knírač velký.

Všeobecný vzhled

Malý knírač má silné, statné, spíše zavalité a svalnaté, než štíhlé tělo. Hlava je protáhlá s oválnýma očima, které musí mít tmavé zbarvení. Nad očima je dlouhé, husté obočí. Uši mají tvar písmene V a jsou buď překlopené dopředu nebo kupírované vzpřímené. Kupírování uší je však v mnoha zemích zakázáno a preferuje se přirozený vzhled ucha. Ocas je zkracován a je nesen vodorovně.

Srst a barva srsti

Srst malého knírače je tvrdá a drátovitá, s hustou, krátkou a jemnou podsadou. Na těle je srst krátká, na čenichu a na nohou je dlouhá. Barva srsti je černá, pepř a sůl, černostříbrná nebo čistě bílá.

Povaha

Malý knírač je velmi inteligentní a pozorný pes, který však bývá dosti paličatýa svéhlavý. Je velice živý a temperamentní, je ostražitý a neúplatný hlídač.

Společenská charakteristika

V okruhu rodiny si svého pána obvykle vybírá sám, a bývá na něm citově velmi závislý. K cizím lidem se však chová velmi zdrženlivě a nedůvěřivě. Pokud se pes již ve štěněčím věku seznámí s kočkou nebo jinými domácími zvířaty, bývá obvykle soužití bez problémů. Tento pes nebývá agresivní nebo útočný, jinými psy se však snadno nechá zlákat ke rvačce.

Vztah k dětem

Pokud má malý knírač s dětmi dobré zkušenosti z mládí, vychází s nimi velmi dobře a je jim výborným kamarádem.

Výchova

Malý knírač je elegantní pes, který má však v sobě mnoho temperamentu. Proto je při jeho výchově nutná důslednost. Pokud je dobře veden k poslušnosti, vyroste z něj pes, který je přítulný a láskyplný, a je vděčným a šťastným členem své lidské rodiny. Pro knírače je vhodný i výcvik na cvičišti, kde se pes výborně zaměstná a vybije si svou energii. Výcvik však vzhledem k jeho tvrdohlavosti vyžaduje mnoho trpělivosti.

Držení

Malý knírač je vhodný pro chov v bytě. Ke spokojenému životu nepotřebuje příliš velký prostor, ale spíše přítomnost svého pána a kontakt s ním.

Pracovní využití

Dříve byli knírači chováni jako vynikající pracovní psi. Malý knírač je však dnes využíván spíše jako společník, i když si stále udržel vlastnosti výborných pracovních psů. Je schopen výcviku i zkoušek, má schopnost zvládnout i cviky služebního výcviku, samozřejmě s ohledem na jeho velikost. Malý knírač se dobře uplatní při vyhledávání drog na celnicích.

Pohyb

Tento pes má velmi mnoho energie a potřebuje dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. V kondici jej udrží dlouhé vycházky nebo volný pohyb v přírodě.

Péče

Srst psa je nutné pravidelně kartáčovat, nejlépe hustým kartáčem z přírodních materiálů a pročesávat kovovým hřebenem. Každý den pročesáváme vous a obočí. Několikrát do roka je také nutné trimování. Občas je také potřeba vystříhat psovi přebytečné chlupy mezi polštářky na tlapkách. Psa není nutné často koupat, pokud tak činíme, je nutné použít kvalitní šampon, určený pro drsnosrstá plemena. Vnitřní zvukovod psa udržujeme čistý a suchý, občas psovi prohlédneme zuby, jestli se na nich netvoří zubní kámen a drápky udržujeme krátké.

Využití ke hlídání

Chytrost, nebojácnost a ostražitost dělají z malého knírače velmi dobrého hlídače, a příchod každého hosta vám hlasitě oznámí.

Vhodné sporty

"Agility; obratnost"

Nejčastější onemocnění

"Progresivní atrofie sítnice (dědičné); luxace čéšky (dědičné, úraz); dysplazie kyčelního kloubu (dědičné, nesprávná výživa nebo nadměrné zatěžování ve štěněčím věku)"

Zvláštnosti plemene

Při správné péči může být knírač hravý, veselý a aktivní společník až do vysokého věku.

Příprava na výstavu

Účasti na výstavě by měl předcházet výstavní trénink, neboť při této události není důležitý jen bezvadný exteriér, ale také správné předvedení, které ukáže přednosti psa. Již ve věku štěněte by se měl pes naučit stát ve výstavním postoji, a musí umět tolerovat dotek cizí osoby, protože rozhodčí kromě zevnějšku kontroluje také například zuby a varlata. V neposlední řadě je posouzení pohybu, kdy by se měl pes ve výstavním kruhu pohybovat ladně a elegantně.

Výživa štěněte

Štěně vyžaduje ve své potravě velký přísun živin a období růstu je na kvalitu krmiva nejnáročnější. Pro správný vývoj psa je kvalitní a vyvážená strava naprostou nezbytností. Všechny nároky na výživu v tomto období splňuje krmivo Aport Professional Family, které je vhodné i pro feny během březosti a kojení.

Výživa dospělého psa

Složení stravy má vliv na zdravotní stav psa, na jeho kondici a také na kvalitu jeho srsti. Krmivo bychom měli vybírat podle potřeb psa. Pohybově aktivní pes má větší nároky na příjem energie v potravě než pes, který na pohyb není příliš zvykly.

Výživa starého psa

Starší pes, který se již méně pohybuje a častěji spí již nemá tak velké nároky na množství přijímané stravy, a nepotřebuje již takový příjem energie jako pes ve vrcholné kondici.

Dovětek pro budoucí majitele

Pro svou malou velikost, elegantní vzhled a přítulnou povahu je dnes malý knírač velmi oblíbeným domácím přítelem. Pokud se rozhodnete pro chov tohoto plemene, zajisté přinese mnoho radosti a lásky i vám.

Parson Jack Russell Terrier

3. října 2009 v 9:40 | Kajíík |  Pejsci
Parson-Russel-Terrier.jpg parson jack russell terrier image by Lek-Z
Originální název plemene : Parson Jack Russell Terrier

Země původu : Velká Británie

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Lovecký pes, na štvaní lišek

Využití dnes : Lovecký pes, norník, společník

Průměrná délka života : 13 - 15 let

Hmotnost : 5 - 8 kg

Výška : Psi: 34 - 38 cm, ideálně 36 cm Feny: 31 - 35 cm, ideálně 33 cm

Typy

Toto plemeno se vyskytuje ve třech varietách srsti - drsné, hladké a tzv. broken, které se mezi sebou mohou křížit. FCI uznává dva typy těchto teriérů, Parson Russell teriéra s kvadratickým tělem a kohoutkovou výškou 30 - 35 cm a Jack Russell teriéra s obdélníkovým tělem a kohoutkovou výškou 25 - 30 cm.

Všeobecný vzhled

Parson Jack Russell teriér je temperamentní, živý pes vyvážených proporcí. Délka těla je o něco větší než výška těla v kohoutku. Hlava je plochá, zužující se směrem k očím, stop plytký. Oči jsou hluboko posazené, tmavé, mandlového tvaru a vždy s živým, bystrým výrazem. Nos musí být vždy černý. Malé uši ve tvaru V jsou překlopené dopředu a nesené u hlavy, špička ucha dosahuje ke koutku oka. Tělo je mírně delší než vyšší. Hrudník je středně hluboký, hřbet silný a rovný, bedra mírně klenutá. Ocas je středně vysoko nasazený, silný, rovný, při pohybu nesený nahoru. Je kupírován na délku hodící se k tělu a umožňující uchopení rukou.

Srst a barva srsti

U PJRT se vyskytují tři druhy srsti - drsná, hladká a tzv. broken, což je něco mezi drsnou a hladkou. Psi s různými druhy srsti se mezi sebou kříží pro zachování dobré kvality srsti. Srst u drsných a broken psů se upravuje trimováním. Základní barva je bílá, ta musí vždy převažovat. PRJT se vyskytuje v barvě trikolor, bílo-hnědé, občas bílo-černé a bílo-sobolí. Nežádoucí jsou velké barevné plochy po těle.

Povaha

PJRT je velmi temperamentní, inteligentní, bystrý a přátelský pes se smyslem pro humor. Občas podlehne pokušení, protože je zvědavý a velice aktivní. Je ale také neohrožený, vytrvalý, houževnatý a neúnavný.

Společenská charakteristika

Ke svému pánovi a celé rodině je velmi přátelský, pokud však není využíván k lovu, potřebuje náhradní zaměstnání. Jeho pán by měl každopádně být aktivní, sportovně založený a měl by mít čas i chuť psovi se denně věnovat. Toto plemeno vyžaduje úzký kontakt se svou lidskou rodinou. K cizím lidem nebývá agresivní, naopak přátele vítá s velkou radostí. Přístup ke kočkám je individuální, pokud je s nimi ve styku od mládí a je k tomu veden, může mít s nimi dobrý vztah. Neznamená to však, že stejně dobrý vztah bude mít s kočkami cizími. Setkání staršího psa s kočkou vyžaduje opatrnost. S ostatními domácími mazlíčky, jako jsou hlodavci či ptáci se tento pes nikdy nespřátelí, a vždy se mohou stát objektem jeho loveckých instinktů. Může být chován i ve smečce, ale stejně jako u jiných plemen záleží na výchově a citelném uspořádání smečky tak, aby nedocházelo ke rvačkám. Někdy může mít sklony napadat cizí psy stejného pohlaví.

Vztah k dětem

K dětem má tento pes pěkný, přátelský a láskyplný vztah, je však nutné děti poučit, co si můžou k psovi dovolit, a co ne. Kontakt psa s malými dětmi by měl být vždy pod dohledem dospělé osoby, protože PJRT si většinou nenechá líbit nešetrné zacházení.

Výchova

Výchova a výcvik tohoto plemene vyžaduje trpělivost a důslednost.Dril a časté opakování jednoho cviku jej nudí, potřebuje změnu a stále nové podněty. Má lovecké instinkty, proto pokud svůj temperament nevybije při lovu, je potřeba najít mu náhradní zaměstnání. Tím mohou být různé psí sporty, při kterých se velmi dobře uplatní. Přístup k tomuto psovi musí být trpělivý, nenásilný a klidný, přesto velmi důsledný. Stoprocentní poslušnost od něj nelze očekávat, vyžaduje silnou motivaci a porozumění. Při dobrém vedení a dostatku náhradního zaměstnání dokáže být veselým a příjemným rodinným společníkem.

Držení

Ideálním ubytováním pro tohoto psa je kombinace pobytu v bytě s rodinou a možností výběhu na zahradě. Zahrada však musí být zabezpečená tak, aby z ní pes nemohl utéci, pokud by u něj zvítězily jeho lovecké pudy, vystavil by se tak nebezpečí. Co nejčastější kontakt s lidmi je pro něj nutností, ideální je pro něj situace, kdy ho pán může brát všude s sebou, tehdy je nejšťastnější. Pokud zůstane sám a nemá dostatek zábavy ve formě různých hraček a žvýkaček, najde si sám zábavu, ze které však majitel nemusí být vždy nadšený.

Pracovní využití

V Anglii se tento pes využívá stále ještě k lovu, je výborný norník a slouží k vyhánění lišky z nory nebo zadržení bez toho, aby jí ublížil. Je také oblíbeným společníkem jezdců na koních. U nás má využití spíše jako společník.

Pohyb

PRJT je extrémně temperamentní a vyžaduje obrovské množství pohybu a zaměstnání. Je v podstatě neunavitelný. Pokud je chován v bytě, je nutné mu poskytnout možnost vyběhat se na každodenních dlouhých vycházkách. Je ideálním adeptem na různé psí sporty, které mu poskytnou dostatek zábavy a pohybu.

Péče

Hrubá, drsná srst líná méně než hladká, má samočisticí schopnosti a lépe chrání psa v chladném počasí, je však potřeba ji pravidelně trimovat. Trimovaný pes vždy vypadá lépe, proto je dobré tímto způsobem pečovat o srst i takového psa, se kterým se nechystáme na výstavu. Trimování vyžaduje určitou zručnost, a pokud chceme psa trimovat poprvé v životě, je lépe nechat si poradit od odborníků. Pokud chcete psa trimováním připravit na výstavu, učiňte tak minimálně dva týdny před termínem. Hladkou variantu srsti lze upravit zástřihem přečnívajících chlupů na krku, stehnech, břiše a ocase. Psa koupejte jen tehdy, pokud to je nezbytné, za použití kvalitního šamponu určeného pro psy a danou srst. Bezprostředně před výstavou psa nešamponujte.

Využití ke hlídání

Přesto, že nevítaného návštěvníka vždy ohlásí hlasitým štěkotem, nelze jej považovat za pravého hlídače.

Vhodné sporty

Agility; aportování; flyball; frisbee; běh u kola

Nejčastější onemocnění

Luxace čéšky, hluchota, oční vady

Zvláštnosti plemene

Jako zvláštnost lze snad uvést zmatky, které dodnes existují v jednotlivých typech a názvech tohoto plemene. Ve Velké Británii znají jen jedno plemeno, ale pod dvěma názvy - Parson Russel teriér a Jack Russell teriér, vždy jde však o jedno a totéž plemeno. FCI však uznává plemena dvě, každé má svůj samostatný standard, názvy jsou stejné, jako výše uvedené. Parson Russell teriér stojí na vyšších nohách a jeho tělo je spíše čtvercového rámce, oproti tomu Jack Russel teriér má nohy krátké a tělo rámce obdélníkového. FCI s Angličany vedou spory o tom, jak má toto plemeno vypadat, ale ty stále ještě nejsou vyřešeny.

Příprava na výstavu

Na tuto událost je vhodné začít psa připravovat již ve věku štěněte. Naučte ho stát ve výstavním postoji, ve kterém vyniknou jeho přednosti. Také ladný pohyb ve výstavním kruhu přispívá k dobrému hodnocení psa, naučte jej proto perfektní chůzi na vodítku a ovladatelnosti. Na výstavu má být pes předveden v co nejlepší kondici, chrup by měl být zbaven zubního kamene, zvukovod čistý, drápky krátké a i jeho srst by měla být čistá a pěkně upravená. Důležité je i chování psa, na rušnou atmosféru výstavy jej můžete navyknout tak, že se nejdříve zúčastníte se svým psem jako pozorovatel. Rozhodčí může kontrolovat také skus a samcům varlata, proto připravte svého psa na to, že se jej může dotýkat i cizí osoba.

Výživa štěněte

Štěně potřebuje pro svůj správný vývoj kostry a svalstva vyváženou, kvalitní stravu, která obsahuje i doporučené množství vitamínů a minerálních látek. Řady Kompletních suchých krmiv od renomovaných výrobců zahrnují i stravu, speciálně určenou štěňatům, která jim zajistí přísun všech potřebných složek ve správném poměru.

Výživa dospělého psa

Strava v dospělém věku psa má vliv na jeho zdraví, kondici i kvalitu srsti. Měla by být vybrána podle potřeb psa a podle jeho aktivit. Pohybově aktivnější pes potřebuje v potravě větší příjem energie, než pes, který se pohybuje málo. Strava by měla být vyvážená a musí obsahovat všechny složky potřebné pro zdravý život psa.

Výživa starého psa

Psovi v seniorském věku se mění metabolismus a nebývá také tak pohybově aktivní. Jeho organismus už nemá tak velké nároky na příjem energie v podobě tuků, ale je potřeba zvýšit příjem vitamínů a minerálních látek. Vhodné je také nepoužívat krmivo s vysokým obsahem bílkovin, aby se nezatěžovaly ledviny. Přechod na stravu pro seniory, která je dnes také běžně k dostání ve specializovaných prodejnách, by měl být postupný a je dobré psovi denní dávku rozdělit do několika menších dávek pro usnadnění trávení.

Dovětek pro budoucí majitele

Abyste z tohoto psa vychovali poslušného, příjemného a přítulného rodinného přítele, potřebujete pevné nervy, pevnou ruku, hodně trpělivosti a smyslu pro humor, a v neposlední řadě dobrou fyzičku.

Anglický kokršpaněl

3. října 2009 v 9:35 | Kajíík |  Pejsci
englsih.jpg English Cocker Spaniel image by blessedfin
Originální název plemene : English Cocker Spaniel

Země původu : Velká Británie

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Aportování drobné zvěře

Využití dnes : Společník, lovecký pes

Průměrná délka života : 13-14 let

Hmotnost : 13-15 kg

Výška : 38-41 cm

Historie

V dávné historii byli všichni španělé považováni za jedno plemeno, později, zhruba v polovině 19. století, se však začali rozdělovat podle váhy. Psi, kteří byli menší se začali nazývat kokři a byli používáni k vyhánění sluk a bažantů, a k jejich aportování. Jako samostatné plemeno byl anglický kokršpaněl uznán v roce 1893 a v roce 1902 byl vytvořen jeho chovný standard, který bez větších změn platí dodnes. V současnosti je kokršpaněl velmi oblíbeným plemenem a využívá se spíše jako společník do městských bytů než jako lovec.

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje ve více varietách.

Všeobecný vzhled

Kokršpaněl je robustní, sportovní pes. Hlava má stejně dlouhý nos jako temeno, čenich je hranatý. Oči jsou velké, tmavohnědé nebo tmavě oříškové, nikdy nesmí být světlé, s přátelským, inteligentním výrazem. Uši jsou dlouhé, nasazené nízko, a jsou porostlé dlouhou, hedvábnou srstí. Tělo je silné, s hlubokým hrudníkem a širokými, krátkými bedry. Ocas je kupírován, je nasazen nízko a je nesen rovně.

Srst a barva srsti

Přiléhavá srst je hedvábná, středně dlouhá, na břiše a na nohou tvoří prapory. Barva srsti je různá, u jednobarevných však není povolena žádná bílá, s výjimkou malého znaku na hrudi.

Povaha

Kokršpaněl je temperamentní pes vyrovnané povahy, který se člověku dokáže ve všech ohledech přizpůsobit. Je velmi společenský, ale není na člověku závislý, spíše je samostatný. Je to velice inteligentní, veselý a hravý pes.

Společenská charakteristika

Tento pes miluje společnost lidí, ale rád si užívá i společnosti jiných psů. Je hravý a mezi ostatními psy nebývá původcem konfliktu. Také soužití s ostatními domácími zvířaty bývá bez potíží. Špatně vychovaný pes však může projevit svou dominanci jak vůči cizím lidem, tak vůči své lidské rodině.

Vztah k dětem

Dobře vychovaný pes si dobře rozumí s dětmi, které ho tolerují a nezacházejí s ním hrubě. Nesnese špatné zacházení, proto při styku s malými dětmi je nutný dohled dospělého. K cizím dětem většinou přistupuje s nedůvěrou. Kokršpaněl se sebou nenechá zacházet jako s hračkou.

Výchova

U tohoto plemene je důsledná a trpělivá výchova velmi důležitá. Neměly by však být používány příliš tvrdé metody, pes může přestat člověku důvěřovat. Je dobře a lehce učenlivý a inteligentní, ale někdy bývá i tvrdohlavý, a nikdy nebude slepě poslouchat vaše příkazy. U některých jedinců, zvláště u jednobarevných, se vyskytuje vrozená porucha chování, která se projevuje zvýšenou agresivitou psa k okolí bez jakéhokoli podnětu. Chovatelům se postupem času tuto vadu podařilo skoro úplně vymýtit, je však vhodné před pořízením štěněte zjistit si podrobnosti o jeho rodinné anamnéze.

Držení

Kokršpaněl je pes, který se snadno přizpůsobí jak životu v městském bytě, tak na venkově. Chován by však měl být vždy doma, není vhodné umístit ho do boudy nebo do kotce, protože nade vše miluje přítomnost svého pána.

Pracovní využití

Kokršpaněl je pracovní plemeno a zachoval si lovecké schopnosti svých předků. Je to dobrý slídič, a je výborný při dohledávkách zvěře. Většina kokrů jsou vynikající aportéři. Lze je také využít jako specialisty na pachové práce, například záchranářské práce či vyhledávání drog.

Pohyb

Kokršpaněl potřebuje hodně pohybu a vzruchu, je velmi hravý, rád aportuje. Při volném pohybu venku je třeba mít psa pod kontrolou, neboť v něm může převládnout duch lovce, může se rozběhnout za kořistí a ztratit se. Stejně tak je důležité zabezpečení zahrady, kde se pes volně pohybuje.

Péče

Srst kokršpaněla vyžaduje neustálou pozornost, aby zůstala krásná a zdravá. Každodenní kartáčování a česání je nezbytné, a je také nutné pravidelné vyškubávání odumřelé srsti na tlapkách, uších, hlavě a ocase. Střihem se upravuje srst na nohou, přebytečné chlupy na tlapkách se mohou místo vyškubání také vystříhat. Zastřihují se také přečnívající srst na uších. Občas je nutné psa vykoupat, je důležité použít šampon, který je určený pro mytí psů a neodmašťuje srst. Kokršpanělovi je dobré denně čistit okolí očí, uši je potřeba udržovat v čistotě a drápky krátké.

Využití ke hlídání

Kokršpaněl vždy štěkáním upozorní na příchod cizího člověka. Při hlídání svého teritoria se může projevit i agresivně.

Vhodné sporty

"Agility; aportování; lov"

Nejčastější onemocnění

"Dědičný šedý zákal; zelený zákal a choroby sítnice; epilepsie; dysplazie kyčelního kloubu; onemocnění ledvin; seborrhea-páchnoucí kůže;"

Zvláštnosti plemene

Kokršpaněl je učenlivý a snadno vycvičitelný pes. Potřebuje ale velmi důslednou výchovu. Mnoho lidí, kteří si kokra pořizují jako roztomilého domácího mazlíčka však jeho výchově nevěnuje dostatečnou pozornost, proto můžeme potkat spoustu nevychovaných a neposlušných psů, kteří se i ke svému pánovi mohou chovat dominantně až agresivně. Je to však většinou vina majitele, který zanedbal výchovu.

Příprava na výstavu

Do výstavního kruhu by měl pes předstoupit ve vrcholné kondici, jeho srst by měla být čistá a upravená, chrup bez zubního kamene a drápky by měly být krátké. Pokud se rozhodnete psa před výstavou vykoupat, učiňte tak nejméně týden předem, aby se srst mohla znovu přirozeně promastit. Nelze opomenout správné chování psa a ladný pohyb ve výstavním kruhu.

Výživa štěněte

Štěně pro svůj zdravý růst potřebuje mnoho výživných látek. V tomto věku lze kombinovat suchou potravu s čerstvě připravenou domácí stravou.

Výživa dospělého psa

Dospělému psovi je potřeba vybrat krmivo podle jeho zdravotního stavu, temperamentu a množství pohybu. Kokršpaněl má sklony k obezitě, proto psa nepřekrmujte. Vyhovovat mu bude např. krmivo Aport Champion Light, které svým složením zajistí a udrží optimální váhu vašeho psa při zachování správného poměru všech důležitých živin.

Výživa starého psa

Starší pes, který již nevydává tolik energie pohybem potřebuje méně energetickou stravu, která nebude podporovat jeho přibývání na váze.

Dovětek pro budoucí majitele

Kokršpaněl vám bude čilým a hravým přítelem, pokud dobře pochopíte jeho povahové vlastnosti a nebudete mu vnucovat něco, co je pro něho nepřirozené. Věnujete-li mu dostatek času, pozornosti, péče a lásky, najdete v něm inteligentního a věrného psího společníka.

Čivava

3. října 2009 v 9:30 | Kajíík |  Pejsci
chihuahua-short-coat.jpg Chihuahua image by Darryl7939
Originální název plemene : Chihuahua

Země původu : Mexiko

Doba vzniku : 19. století

Původní využití : Společník

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 12-14 let

Hmotnost : 0,5-2,7 kg

Výška : 15-23 cm

Historie

Dávná historie čivavy je zahalena rouškou tajemství. O jeho vzniku existuje několik teorií. Nejpravděpodobnější z nich je ta, která tvrdí, že čivava je potomkem větších a zavalitějších psů, zvaných tečiči. Tito byli velmi oblíbeni u středoamerických indiánů, kteří je považovali za posvátné a chovali je k náboženským účelům. Dnešní podobu získal tento pes díky šlechtění chovatelů z USA. Standard tohoto plemene byl uznán FCI v roce 1942.

Typy

Toto plemeno se objevuje ve dvou varietách - krátkosrsté a dlouhosrsté.

Všeobecný vzhled

Čivava je nejmenším zástupcem psů na světě. Jeho hlava je mírně zaoblená, s prodlouženým temenem a lebka má výrazný tvar jablíčka. Oči jsou velké a kulaté, mají tmavou nebo rubínovou barvu, u světlých jedinců může být barva očí i světlá. Uši jsou poměrně velké a nápadné, a jsou vztyčené. Tělo je krátké, s rovným hřbetem. Ocas je středně dlouhý, je vysoko nasazený, nesen nahoru do oblouku nebo zatočený špičkou k bedrům.

Srst a barva srsti

Toto plemeno se objevuje ve dvou varietách - krátkosrsté a dlouhosrsté. U krátkosrstých psů je srst na celém těle krátká a přiléhající, na krku a na ocase může být delší. Je měkká a lesklá a nesmí se tvořit ostrůvky chybějící srsti. Srst dlouhosrstých jedinců je jemná a hedvábná, rovná nebo mírně vlnitá s nepříliš hustou podsadou. Na uších, zadní straně končetin a na ocase tvoří třásně. Přípustné jsou všechny barvy srsti v různých odstínech a kombinacích.

Povaha

Přes svou trpasličí velikost je čivava velmi odvážný a ostražitý. Je to inteligentní psík s roztomilým a přátelským chováním. Má milou a přítulnou povahu.

Společenská charakteristika

Čivava je nejšťastnější schoulený v klíně svého pána. K celé rodině je velmi přítulný a k jednotlivým členům silně přilne. K ostatním psům se chová dobře, ale je odvážný a nezalekne se ani větších psů, přednost však dává společnosti jedinců svého plemene. Soužití s jinými domácími zvířaty bývá bez problémů, čivava se s nimi ochotně a rád přátelí.

Vztah k dětem

I když je nejmenší ze všech psů, není to žádná hračka pro děti. Tento psík je velmi hravý a má rád děti, ale hodí se spíše k dětem odrostlejším, které chápou, jak se k němu mají chovat a při hře mu neublíží.

Výchova

Tento pes, stejně jako každý jiný, by měl být vychováván k poslušnosti. Velmi dobře se učí, a je zvědavý a sebevědomý. Jeho výchova však musí být důsledná, protože agresivní a nevychovaný čivava není dobrou ozdobou svého pána.

Držení

Čivava je spokojený i v malém bytě, jeho nároky na prostor jsou velmi malé. Jeho pelíšek by měl být umístěn tak, aby z něj psík měl co nejblíže k pánovi a ostatním členům rodiny. Tento pes by neměl být uzavírán v jiné místnosti, než se nachází jeho lidská rodina, protože je na všech jejích členech velmi závislý.

Pracovní využití

Čivava je typický společenský psík a není nijak pracovně využitelný.

Pohyb

Čivava nemá velké nároky na pohyb. Protože je malý, má dost pohybu doma. Stačí mu jedna procházka denně a lze ho přivyknout i na kočičí klozet.

Péče

Péče o srst krátkosrstých čivav není nijak náročná, stačí občasné vykartáčování gumovým kartáčem.Srst u dlouhosrstých psů je nutné pravidelně kartáčovat a koupat. Nutné je pravidelné čištění okolí očí, protože jim zůstávají nepěkné stopy po slzách. Občas psovi zkontrolujte chrup, jestli se netvoří zubní kámen, zvukovod je potřeba udržovat čistý a drápky se musí stříháním udržovat krátké, protože čivava je příliš lehký a při chůzi nevyvíjí na drápky dostatečný tlak, aby se samy obrušovaly. Tento psík je citlivý na zimu, vlhkost a průvan, proto jej před nepříznivým počasím chraňte třeba slušivým psím kabátkem.

Využití ke hlídání

K cizím osobám je čivava nedůvěřivý a svého pána dobře hlídá. Každou návštěvu vám velmi hlasitě ohlásí. Pro svou trpasličí velikost však nemůže být považován za skutečného hlídacího psa.

Vhodné sporty

Agility

Nejčastější onemocnění

"Neuzavřená fontanella v dospělosti; luxace kolenní čéšky; časná ztráta zubů"

Zvláštnosti plemene

Chov těchto psíků bývá značně problematický, což by si měl uvědomit každý chovatel ještě předtím, než nechá svou fenku nakrýt. Ve vrhu bývají obvykle asi 2 nebo 3 štěňata, která se ovšem rodí poměrně velká, a proto často přicházejí na svět císařským řezem. Dalším problémem bývá neuzavřená fontanela , která se v dospělosti u většiny psů uzavře, u štěňat však může vést k předporodním poraněním, což může mít za následek tzv. vodnatelnost hlavy. Každý, kdo má zájem o pořízení čivavy si musí uvědomit, že je to pes, jako každý jiný, který má své potřeby, a ne hračka.

Příprava na výstavu

Každý pes by se na svou výstavu měl začít připravovat již jako štěně. K dobrému ohodnocení je potřebné, aby uměl stát v klidu ve výstavním postoji a uměl se ladně pohybovat na vodítku ve výstavním kruhu. Pes by neměl působit bázlivě, proto je dobré absolvovat nejprve výstavu jako pozorovatel. Pejsek zde navykne na rušnou atmosféru a přítomnost mnoha dalších lidí a psů. Také by měl být připraven na dotek cizí osoby, protože rozhodčí může kontrolovat chrup psa i varlata u samců.

Výživa štěněte

Ke svému správnému růstu potřebuje štěně vyváženou a plnohodnotnou stravu, obohacenou o vitamíny a minerální látky.

Výživa dospělého psa

Strava u dospělého psa má významný vliv na jeho zdraví, kondici i kvalitu srsti. Ve specializovaných prodejnách je k dostání více druhů kvalitního, kompletního krmiva pro malá plemena, které budou psovi vyhovovat podle chuti a také uspokojí jeho potřeby.

Výživa starého psa

Starý pes má již jiné nároky na stravu než pes, který je v aktivním dospělém věku. Ve specializovaných prodejnách najdete i stravu pro psí seniory, která plně uspokojí potřeby psa v tomto věku.

Dovětek pro budoucí majitele

Čivava je opravdový psí mazlíček. Za vaši lásku a péči se vám odmění svou přítulností a něžností, a bude vám statečným ochráncem a skutečným psím přítelem.


Dalmatin

1. října 2009 v 19:52 | Kajíík |  Pejsci
DalmatianDog-Puppy-Tache2.jpg dalmation image by bookteller
Originální název plemene : Dalmatinac

Země původu : Balkán, Indie

Doba vzniku : Středověk

Původní využití : Lovecký pes, kočárový pes

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 12-14 let

Hmotnost : 23-25 kg

Výška : 50-61 cm

Historie

Přesný původ tohoto plemene není známý. Jako národní plemeno byl přiřčen Jugoslávii, ale pravděpodobně pochází z Indie, a přes Balkán se rozšířil do celé Evropy. Jisté je, že historie tohoto psa je velmi dlouhá, což dokazují například malby na hrobkách egyptských faraonů, kde jsou vyobrazeni psi, podobní dalmatinům. Tohoto psa lze vidět i na malbách italských malířů ze 16. století. Původně byl využíván jako lovecký a ovčácký pes. V dobách před vynálezem automobilu byl velmi oblíbený anglickou šlechtou a sloužil jako elegantní doprovod jezdců na koni a kočárů. V 19. století ho používali hasiči ke střežení a ovládání koní, táhnoucích stříkačku. Jeho první standard byl sestaven v roce 1882 a v roce 1890 byl oficiálně zapsán. Dnes dalmatin slouží výhradně jako společník.

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách. Rozdíly mezi jednotlivými psy jsou pouze v barvě teček v srsti.

Všeobecný vzhled

Dalmatin má dlouhou hlavu s plochým temenem. Čenich je poměrně dlouhý a silný, není však špičatý, nos je u černě tečkovaných psů černý, u hnědě tečkovaných hnědý. Oči jsou středně velké, kulaté, s pozorným výrazem, u černě tečkovaných psů mají barvu tmavohnědou, u hnědě tečkovaných světle hnědou až jantarovou. Středně velké uši jsou nasazené vysoko, zužují se do zakulacené špičky, a jsou přilehlé k hlavě. Hřbet je silný a rovný, hrudník hluboký, ale ne příliš široký, bedra mírně klenutá a dobře osvalená. Dlouhý ocas se zužuje do špičky, v klidu visí dolů mírně ohnutý vzhůru, při pohybu je nesen vysoko, ale ne vzpřímený nebo stočený.

Srst a barva srsti

Srst je krátká, hladká, lesklá a jemná. Základní barvou je vždy bílá, černé nebo hnědé tečky by neměly splývat, měly by být dobře oddělené, kulaté, a jejich ideální velikost je v průměru 2 až 3 cm. Na hlavě, ocase a na končetinách jsou žádoucí tečky menší než na zbytku těla.

Povaha

Dalmatin je citlivý pes, je živý, veselý a hravý, k lidem přátelský. Je to sportovně založený pes, který nemá rád nudu. Je velmi inteligentní a společenský, má vyrovnanou povahu.

Společenská charakteristika

Svému pánovi je oddaný, je velmi společenský a miluje celou rodinu. Vůči cizím lidem se nechová agresivně, ale je ostražitý. Ve společnosti jiných psů se dalmatin většinou chová přátelsky a bezproblémově. Na soužití s jinými domácími zvířaty by si měl navyknout od mládí.

Vztah k dětem

Dalmatin by měl přijít do rodiny s dětmi starými 3-4 roky. Štěně se musí naučit, aby se nechovalo k dětem hrubě, průběh jeho her může být někdy příliš bouřlivý. Stejně tak děti by si měly osvojit některá pravidla při styku se psem. Pokud se budou navzájem respektovat, stanou se z nich velcí kamarádi. Větší děti se již mohou podílet i na výchově psa.

Výchova

Výchova tohoto psa není příliš složitá. Je velmi inteligentní a bystrý, ale jako u každého jiného psa je nutná důslednost. Je potřeba dbát na to, aby ser pes při výchově k poslušnosti bavil, dbát na správnou intonaci hlasu a neopomenout nadšenou pochvalu či odměnu pamlskem. Tento pes se hodí i k náročnějšímu výcviku, jako je výcvik na doprovodného psa, který se hodnotí závěrečnou zkouškou, obedience, což je poslušnost, kde pes postupuje od třídy začátečníků do vyšších tříd. Je možný také výcvik na stopaře, lovecký výcvik a výcvik psa-záchranáře.

Držení

Jako psa, který má rád blízkou společnost člověka, je ho dobré chovat v bytě. Nepatří ani do boudy, ani do kotce. Jeho pelíšek by měl být dostatečně velký, a měl by být v bytě umístěn na klidném místě bez průvanu, odkud by pes mohl nerušeně sledovat dění v rodině.

Pracovní využití

Dalmatina lze využít jako psa loveckého, u nás se účastní barvářských zkoušek loveckých psů s výbornými výsledky. Lze jej také využít jako vodicího psa pro nevidomé nebo jako psa záchranářského, kdy se cvičí na hledání v troskách.

Pohyb

Dalmatin potřebuje velmi mnoho pohybu, nestačí mu krátké procházky. Vyžaduje volný výběh a hru, v dospělosti bude rád běhat vedle kola nebo plavat. Je velice sportovně založený a hodí se k různým psím sportům.

Péče

Péče o jeho krátkou srst je snadná, poměrně málo líná, a v tomto období postačí odstraňování uvolněných chlupů pomocí gumové rukavice nebo kartáče. Uši se musí psovi udržovat čisté, nejlépe pomocí hadříku s dětským olejíčkem. Zdravé zuby si pes udrží , pokud dostává vhodné krmení, pokud se objeví zubní kámen, měl by být odstraněn. Drápky je potřeba kontrolovat, aby byly krátké, suché a popraskané polštářky na tlapkách ošetřujeme vazelínou.

Využití ke hlídání

Dalmatin není agresivní pes, ale většina jedinců je ostražitých a v případě nutnosti dokáží svého pána a rodinu bránit.

Vhodné sporty

"Agility; aportování; fly-ball; flygility; frisbee; lov; obratnost"

Nejčastější onemocnění

"Močové kameny; částečná nebo úplná hluchota; dysplazie kyčelního kloubu"

Zvláštnosti plemene

Dalmatin se rodí celý bílý, jejich charakteristické tečky se vytvářejí na srsti postupně až do stáří asi jednoho a půl roku. Jestli tedy bude psova srst výstavní, záleží v tomto ohledu pouze na přírodě. Při výběru štěněte je dobré vybrat si důvěryhodného chovatele, neboť některá štěňata se rodí s genetickou vadou - hluchotou. Dalmatin je pes, který nemá příliš rád změny a velice těžko by si zvykal na jiného majitele, proto při pořizování psa si uvědomte, jestli jste schopni a ochotni postarat se o něj celý jeho život.

Příprava na výstavu

Pokud chcete v budoucnu svého psa vystavovat, měli byste si pořídit štěně od zkušeného chovatele, který rozpozná, který ze psů bude mít vlohy jako výstavní pes. Na výstavě se hodnotí stavba těla, zbarvení, chování při předvádění v kruhu a celkový zjev. Na toto všechno by měl být připraven jak majitel, tak pes.

Výživa štěněte

Organismus štěněte je v období růstu nejvíce namáhán, proto potřebuje více potravy než dospělý pes. Krmivo pro štěňata musí obsahovat dostatek vitamínů, minerálů a proteinů.

Výživa dospělého psa

Strava dospělého psa by měla být vyvážená a měla by odpovídat potřebám psa. Pohybově aktivní pes, který má velký výdej energie, potřebuje energeticky hodnotnější stravu než pes, který se pohybuje méně. Kompletní suché krmivo Aport Champion Maxi zajistí vašemu psovi špičkovou vitalitu a zdraví, a zaujme také různými tvary granulek, z nichž každý má své opodstatnění.

Výživa starého psa

Nároky na potravu jsou u staršího psa jiné než u psa v aktivním věku. Ve specializovaných obchodech je běžně k dostání i odlehčené krmivo pro psí seniory, které plně odpovídá jejich potřebám.

Dovětek pro budoucí majitele

Pro sportovně založeného člověka bude tento atraktivní pes ideálním doprovodem při všech aktivitách. Věnujte mu mnoho lásky a času, a bude vám oddaným a přítulným kamarádem a inteligentním a elegantním přítelem.





Rhodézský ridgeback

1. října 2009 v 16:58 | Kajíík |  Pejsci

ANGLICKÝ NÁZEV:

angl.: Rhodesian Ridgeback; čes.: Rhodéský ridgeback

Fotky: Rhodéský ridgeback, Rhodézský ridgeback (foto, obrázky)

PŮVOD:

Rhodéský ridgeback je v mnoha částech světa dodnes užíván jako lovecký pes, zvláště ceněný však je jako hlídací pes a rodinný mazlíček.
Rhodéský ridgeback je v současné době jediným uznaným plemenem pocházejícím z jižní Afriky. Místo jeho původu může být vystopované ke Kapské kolonii v jižní Africe, kde psi byli kříženi se psy raných průkopníků a s polo-ochočenými místními psy, Hotentotskými honiči. Lovil hlavně ve skupinách 2 nebo 3 psů a hlavním úkolem Rhodéského ridgebacka a Lionského psa byl především lov, a to obzvláště lvů, kterého s velkou čilostí drželi "v úzkých", dokud samotný lovec nepřišel. Původní standard, který byl sepsaný panem R. F. Barnesem, v Bulawayo, v Rhodesii, v roce 1922, byl založený podle Dalmatina, a byl schválený jihoafrickým Kennel Clubem v roce 1926.

POPIS:

Rhodéský ridgeback by měl reprezentovat dobře vyvážený vzhled. Je to silný, svalnatý, hbitý a aktivní pes, v liniích souměrný, schopný ohromné výdrže a velké dávky rychlosti. Jeho důraz je kladen na čilost a eleganci, zdraví, bez tendence k masivnosti. Zvláštností plemene je hřeben na zádech, který je zformován vlasy vyrůstajícími v opačném směru, než zbytek srsti. Tento hřeben je "erbem" plemene. Hřeben musí být jasně definovaný, ohraničený, souměrný a směrem ke kyčlím se zužovat. Musí začínat hned za rameny a pokračovat až ke kyčlím. Musí obsahovat 2 koruny či věnce, identické a navzájem k sobě opačné. Průměrná šířka hřebenu je 5 cm. Lebku má plochou, mezi ušima širokou, hlava by měla být při odpočinku bez vrásek, stop by měl být dobře definovaný, a ne v jedné přímce od nosu k týlu. Nos by měl být černý nebo hnědý. Černý nos by měl být doprovázený tmavýma očima, hnědý nos jantarovýma očima. Čenich má dlouhý, hluboký a silný. Rty jsou čisté a dobře přiléhající. Líce má čisté. Oči by měly být dobře oddělené, okrouhlé, jasné a jiskřivé, s inteligentním výrazem, jejich zbarvení je s barvou srstí harmonické. Uši by měly být vysoko posazené, středně velké, v základu dosti široké, postupně se k zakulacenému bodu zužují, měly by být svěšené blízko u hlavy. Krk má dosti dlouhý a silný. Záda jsou silná a bedra mírně klenutá. Hruď by neměla být příliš široká, ale velmi prostorná a hluboká a dosahovat k loktům, přední část hrudi by měla být při pohledu ze strany dobře viditelná. Žebra nikdy nemá kulatá. Ocas je u kořene silný, směrem ke konci se zužuje, není hrubý, měl by být mírně delší, neměl by být připojený příliš vysoko, ani příliš nízko, je nošený v nepatrném zatočení směrem nahoru, nikdy však zkroucený. Přední končetiny jsou dokonale rovné, silné, mají dobrou kostní strukturu a lokty blízko u těla, při pohledu ze strany by končetiny měly být širší, než při pohledu zepředu. Ramena má skloněná, čistá a svalnatá. Zadní končetiny jsou silnější, zadeček dobře ohraničený. Tlapky jsou kompaktní a okrouhlé, s dobře klenutými, tuhými prsty a tuhými a pružnými polštářky. Chůze i pohyb jsou volné a aktivní, končetiny se pohybují přímo vpřed.

VÝŠKA:

Pes má v kohoutku 63 až 69 cm.
Fena má v kohoutku 61 až 66 cm.

VÁHA:

Pes průměrně váží 36,5 kg.
Fena průměrně váží 32 kg.

SRST:

Rhodéský ridgeback má krátkou, hustou a hladkou srst, na pohled je lesklá, není hedvábná, ani zvlněná. Zbarvení je od světle pšeničného k červeně pšeničnému. Trocha zbarvení na hrudi a prstech je přípustné, ale příliš bílého zbarvení na hrudi, prstech, na břiše a nad prsty je nevhodné. Tmavý čenich a uši jsou povolené. Nadměrné množství černých chlupů na srsti je vysoce nepřijatelné.

CHARAKTER:

Rhodéský ridgeback je inteligentní, důstojný a k cizincům rezervovaný pes, bez známky agrese či plachosti. Ke svému pánovi velice lne a je věrný.
Rhodéský ridgeback je také velmi klidný, poslušný, někdy však poněkud líný. Zřídkakdy štěká, má rád děti a je oddaný. Ochrání vás i váš majetek. Jakmile tento urostlý, poněkud flegmatický pes něco zvětří, v mžiku se změní v letící střelu. Hodí se k hlídací a strážní službě.

PÉČE:

Rhodéský ridgeback

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:

Rhodéský ridgeback se průměrně dožívá 12 let.

VYUŽITÍ PŮVODNÍ:

Lovecký pes.

VYUŽITÍ DNES:

Služební pes a společník.

PLEMENO:

FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 3 - Honiči- příbuzná plemena.
S pracovní zkouškou.

OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :

RR

ČÍSLO STANDARDU:

146/ 10. 12. 1996 (Velká Británie)

DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:

10. 12. 1996